Oživení ekonomiky a další vlivy včetně sezónnosti vedly k tomu, že míra nezaměstnanosti se v ČR snížila z 9,8 % koncem ledna na 8,7 % koncem června. Tento pokles nebyl však zdaleka rovnoměrný a spíše se týkal okresů a krajů bez krizového poklesu ekonomiky. Pro ilustraci je možné uvést rozdíly poklesu v bodech, alespoň v některých co nejvíce do nezaměstnanosti diferencovaných krajích: v Budějovickém kraji o 1,6 bodu (míra nezaměstnanosti 5,4 %), ve Středoče
ském o 1,0 bodu (6,8 %), v Plzeňském o 1,1 bodu (6,6 %), naproti tomu v Ústeckém o 0,9 bodu (15,6 %), v Ostravském o 0,7 bodu (14,8 %).Výrazná převaha nabídky nad poptávkou na trhu práce zůstává trvale na severozápadě Čech, na severní Moravě a v řadě dalších moravských okresů. Nejsvízelnější situace je v okrese Most, kde každý pátý pracující hledá zaměstnání prostřednictvím úřadů práce. Těsně se tomuto poměru blíží i Karviná. Blízko situaci, že každý šestý je bez zaměstnání, jsou okresy Ostrava-město, Cho
mutov, Teplice, Louny. Každý sedmý hledá práci v okresech Ústí nad Labem, Bruntál, Frýdek-Místek, Přerov. Více než desetiprocentní nezaměstnanost je v dalších třinácti okresech.Problematická je v současné době také nižší nezaměstnanost v okresech s řídkým osídlením, protože v nich - většinou ekonomicky méně rozvinutých - se pracovní příležitost hledá těžko. Patří k nim některé okresy bývalého pohraničí. Dopravní obslužnost řady rajónů je udržována jen se značnými náklady a je nutné počítat s jejich odsídl
ením. Vysoká nezaměstnanost postihuje především mladší lidi a má proto i ona vliv na depopulační tendence v České republice.Zdroj: HN z 07. 08. 2000