Ačkoli se Evropská unie obává přílivu levných pracovních sil z východní Evropy, v České republice nyní pracuje více občanů EU, než je tomu naopak. Vyplývá to z nové studie, kterou si nechala zpracovat Evropská komise v rámci odhadů dopadů rozšíření unie. Od vzniku samostatn
é České republiky do roku 1997 odešlo například do Německa o 844 méně lidí, než kolik Němců zamířilo k nám. Podobně vychází i srovnání s Velkou Británií. Naše země je tak spolu se Slovinskem jedinou zemí, kde příchody cizinců převyšují odchody do západní Evropy. Sousední Maďarsko a Polsko, které podobně jako Česká republika nyní vyjednávají o volném pohybu pracovníků po vstupu do unie, mají skóre opačné.Ve zmíněných osmi zemích unie žije o 270 tisíc Poláků více, než kolik cizinců z těchto států přišlo do Polska. V Maďarsku je pak rozdíl více než 18 tisíc. Toto srovnání tak dává českým vyjednavačům argumenty o tom, že přívalu Čechů hrnoucích se za prací se Evropská unie bát nemusí. "Nemyslíme si, že Češi zaplaví západní trh. Nechali jsme si udělat analýzy a
ty nám dávají silné argumenty," prohlásil náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Ani ministr práce Vladimír Špidla nepředpokládá, že by na Západ mířily po vstupu do unie a otevření trhu práce tisíce lidí z Čech a Moravy. Studie se však zabývá situací jen vůči osmi zemím - Německu, Británii, Nizozemsku, Švédsku, Dánsku, Finsku, Belgii a Lucembursku, a nikoli Rakousku, které se přívalů lidí ze zemí střední Evropy obává nejvíce.Nicméně i tento jižní soused může být podle expertů klidný vzhledem k německému modelu: ačkoli v příhraničních regionech obou zemí tvoří cizinci ze zemí střední a východní Evropy až 2,5 procenta všech zaměstnanců, v celém Německu je to jen 0,3 procenta. Studie hovoří jen o lidech, kteří v cizině pracují legálně. Rozsah práce načerno
, především denního dojíždění za prací přes hranice, kterého se obávají Rakušané a Němci, nedokáže nikdo přesně odhadnout. Podle odborníků se počet ilegálně pracujících Čechů může pohybovat v rozmezí od několika tisíc až po sto tisíc pracovníků. Nejedná se však jen o problém České republiky - obdobně na tom jsou všechny reformní ekonomiky, zejména ty, které bezprostředně s Evropskou unií sousedí.Množství cizinců pracujících v unii ovlivňují i stále tvrdší kritéria pro vydání pracovního povolení. "Podmínky v Německu se zpřísnily. Lidí, kteří tam jezdí legálně pracovat, ubývá. O těch nelegálních samozřejmě přesný přehled nemáme. Právě zpřísněná opatření a kontroly jistě zasahují i ty, kdo pracují v šedé ekonomice," sdělil pracovník celního úřadu, který si nepřál být jm enován. Oficiální statistika německého spolkového úřadu práce uvádí, že v roce 1997 bylo v Německu oficiálně zaměstnáno necelých 13,5 tisíce lidí z obou států bývalého Československa. Ve srovnání s rokem 1996 to bylo o jedenáct tisíc méně.
Naprot
i tomu počet Poláků pracujících v Německu se dlouhodobě pohybuje kolem 69 tisíc. "Pokud hovoříme o lidech, kteří pracují v cizině legálně, jsou to většinou lidé s vyšším vzděláním. Často jde o zaměstnance zahraničních firem působících v České republice, kteří jsou na západě třeba na stážích. Také cizinci ze zemí Evropské unie žijící v tuzemsku jsou v převážné většině lidé s vyšším vzděláním. Jsou to zaměstnanci zahraničních investorů, či nadnárodních firem, které tady mají své pobočky. Částečně také učitelé či vědci," říká Jan Kasnar, ředitel Správy služeb zaměstnanosti ministerstva práce. K závěru, že stěhování a odchody za legálním zaměstnáním do zahraničí jsou většinou záležitostí lidí s vyšším vzděláním, dospěla i analýza ministerstva práce, která se zabývá demografickým vývojem.I v rámci republiky se častěji stěhují lidé s vyššími příjmy a vzděláním. Náklady spojené s odchodem za prací a stěhováním jsou totiž většinou vysoké. Nepříliš silná mezinárodní migrace Čechů by nakonec mohla přispět k odstranění přechodného období pro volný pohyb pracovních sil po vstupu země do Evropské unie. Mezi diplomaty se však také hovoří o tom, že tato přechodná lhůta, kterou požadují některé členské státy unie, by se nakonec mohla stát součástí výměnného obchodu. Česká r
epublika totiž žádá o prodloužení období, během něhož by cizinci nemohli v zemi kupovat půdu a nemovitosti. Obě tyto záležitosti jsou velmi citlivými politickými tématy.Zdroj: MF Dnes z 31. 07. 2000