Většina balkánských zemí musí investorům nejprve zajistit stabilní podnikatelské prostředí, tvrdí rakouští experti z institutů WIIW a Wifo. Dynamika nárůstu přímých zahraničních investic je nejpatrnější u České republiky. Uvádí to společná studie dvou významných ekonomických ústavů v Rakousku WIIW a Wifo, která tuto skutečnost vysvětluje především korekturou vládní politiky po nástupu kabinetu premiéra Miloše Zemana. Finanční analytici potvrzují, že na tomto výv
oji se velkou měrou podílejí vládní investiční pobídky. "Příliv přímých zahraničních investic do ČR není způsoben pouze prodejem podílů ve strategických společnostech typu ČS, ČSOB nebo plánovaný prodej radiokomunikací a Telecomu, ale převážně vládními pobídkami," uvedl včera Tomáš Holinka z Private Investors. "Nejde tedy jen o privatizaci, ale i příchod silných investorů, kteří stavějí na zelené louce. Je to důležitější než prodej aktiv," tvrdí Richard Podpiera z Atlantik finanční trhy.Analytici se přitom shodují v tom, že zahraniční firmy oceňují jak kvalifikovanou pracovní sílu, tak i potencionální výhodnost regionu s blížícím se vstupem země do Evropské unie. "Investory je oceňována i angažovanost obecních úřadů, které pronajímají pozemky a další nemov
itosti za symbolickou cenu," tvrdí Holinka. "V Čechách je možné relativně výhodně zakoupit aktiva," podotýká k tomu Podpiera.Vzhledem k existujícím podmínkám lze předpokládat, že i v dalším období bude silný proud zahraničních investic do ČR pokračovat, uvádějí experti WIIW a Wifo s tím, že střední a východní Evropa se začíná výrazně diferencovat podle úrovně investic. Přestože celkové investice v reformních zemí zaznamenaly v loňském roce zvýšení o čtyři procenta a nárůst na takřka 25 miliard USD, značno
u část z nich obdrželo pět nejvyspělejších ekonomik (Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko). V případě Polska lze vzhledem k nutnosti urychlení privatizace počítat s dalším nárůstem již tak vysokých investic. Výrazným fenoménem se však stalo Maďarsko, které sice ukončilo fázi privatizace, ale dokázalo získat "produktivní investice".Do méně úspěšné skupiny patří Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, ale také Rusko, země, které dlouho věřily (podobně jako i ČR a Slovensko), že transformační proces zvládnou vlastními silami, anebo kde vůči zahraničními kapitálu vládla ideologická předpojatost. I přes výraznou snahu vlád těchto zemí, nenastane ani v tomto roce kýžený zlom masivního příchodu dosud opatrných investorů, tvrdí rakouští ekonomové.
Zdroj: HN z 18. 08. 2000