Pokles nezaměstnanosti v jarních měsících se očekával, ale překvapil všechny ekonomy (především prognostiky) nebývale vysokým "sezónním" poklesem. Koncem ledna letošního roku úřady práce registrovaly více než 508 tisíc uchazečů o práci, aby jich bylo koncem května 2000 v jejich evidenci jen 453,8 tisíce. Míra nezaměstnanosti koncem ledna dosahovala 9,8 %, koncem května se snížila na pouhých 8,7 %.
Podklady, které jsou k dispozici o pohybu a situaci na trhu p
ráce, nedávají jednoznačné vysvětlení, co bylo příčinou tak vysokého poklesu. Důvodů bylo v každém případě několik. Každoroční pravidelný pokles počtu nezaměstnaných v jarních měsících v minulých letech jednoznačně ovlivňoval sezónní výkyv, kdy na jaře především práce ve stavebnictví, ale i v dalších oborech poskytovala více příležitostných pracovních míst. V roce 1998 a 1999, kdy již byla poměrně značná nezaměstnanost, vedla sezóna k poklesu nezaměstnaných o 14, resp. o 8 tisíc. Letošní pokles počtu nezaměstnaných o 55 tisíc nelze tedy jen sezónností vysvětlit.Na přírůstek pracovních míst vlivem oživení ekonomiky by ukazoval počet umístěných uchazečů o práci během jarních měsíců, kdyby např. jen průmysl nehlásil snížení počtu pracovních míst o 56 tisíc proti minulému roku, stavebnictví o 10 tisíc. Jen zdravotnictví, školství, veřejná správa a obrana, obchod a pohostinství spíše počítaly se zvyšováním osazenstva. Umístění na pracovní místa umožnil úřadům práce ze značné části pravděpodobně odchod zaměstna
nců do předčasného důchodu. Ke snížení počtu uchazečů o práci vedlo i vyšší než obvyklé vyřazování z evidence na úřadech práce pro nespolupráci a jiné důvody (např. mateřská dovolená, odchod do důchodu apod.).Zdroj: HN z 3. 7. 2000