Lidé stále věří vkladním knížkám

Investice do zahraničních akcií či alespoň tuzemských podílových fondů? Nic takového. Ukládání volných peněz na vkladní knížky, sporožiro, do stavebního spoření a stejně často i do šuplíku nebo pod polštář, tak by se dalo charakterizovat investiční chování lidí. Podle šetření agentury Sofres-Factum, prováděného letos v dubnu, 54 procent dotazovaných ukládá stále na vkladní knížky.

Je jich sice o 20 procent méně než v roce 1995, kdy agentura prováděla stejné šetření poprvé, ale za poslední dva roky poklesl jejich podíl jen nepatrně. "Vkladní knížky ztrácejí své postavení jen velmi pomalu, podle mého názoru je to proto, že zejména u starších lidí převládá konzervativismus a neradi se s vkladními knížkami loučí," říká manažer projektu výzkumu investičního chování obyvatelstva Pavel Dokulil z agentury Sofres-Factum. Podobně oblíbené jako vkladní knížky jsou žirové účty, kterým stabilně důvěřuje víc než 50 procent lidí.

Osobní účty spojuje s vkladními knížkami kromě důvěry lidí i další rys - nepřinášejí v poslední době žádné výraznější zhodnocení. "Ukládání peněz do bankovních instrumentů je typické pro českého investora, který raději zůstává kvůli pojištění vkladů u méně výnosných možností, než by podstoupil riziko jiné investice, byť s vyšším výnosem. Navíc si lidé nechtějí zadat s institucemi, jejichž historii neznají.

Například podílové fondy na trhu ještě takové jméno, aby do nich lidé masově investovali, nemají," říká analytička společnosti Patria Finance Monika Procházková. Třetí nejoblíbenější investiční příležitostí je stavební spoření. "Je to jediná investice, která od roku 1995 stabilně roste, z původních 18 procent na dnešních 43 procent," uvádí Dokulil. Asi 40 procent lidí nechávají investiční příležitosti chladnými - alespoň pro část svých úspor neznají bezpečnější místo než doma - i přesto, že tam peníze vlastně hodnotu ztrácejí.