České firmy mají na Balkáně šanci

Získá-li ČR plné členství v Paktu stability, podstatně se tím zvýší možnosti našich firem při rekonstrukci zemí jihovýchodní Evropy.

Balkánské země nutně potřebují moderní infrastrukturu, zejména dopravní koridory, přednost má také propojování energetických sítí. Ale nezbytnou podmínkou obnovy zemí jihovýchodní Evropy stižených přímo či nepřímo válečnými konflikty je dosažení politické a bezpečnostní stability. Ta ovšem není opět možná bez obnovy hospodářské.

Tento na první pohled začarovaný kruh se projevoval téměř ve všech referátech přednesených na Mezinárodní hospodářské konferenci o Paktu stability pro jihovýchodní Evropu a možnostech účasti českých podniků na obnově Balkánu, která se konala v Ostravě (podrobně viz dnešní vydání týdeníku Ekonom). Na tuto závislost upozornil na konferenci i ministr zahraničí ČR Jan Kavan a zvláště ji zdůraznil zvláštní koordinátor Paktu stability Bodo Hombach.

Česká republika má zatím v paktu stability statut pozorovatele. "Věřím ale, že vám plné členství právem patří," konstatoval Hombach. Podle něj by se to mohlo stát skutečností do dvou let. Plné členství by našim podnikům otevřelo cestu k projektům, na které už bylo v rámci paktu shromážděno 2,4 miliardy EUR. Ovšem už dnes lze předkládat projekty spojené s účastí na obnově a ucházet se o dotace z prostředků alokovaných ze státního rozpočtu ve výši 15 procent celkové hodnoty akce, maximálně však do výše dvaceti miliónů korun. Podmínkou je úspěšné absolvování výběrového řízení. Praktický návod postupu včetně kritérií představuje metodický materiál, jehož elektronickou verzi lze najít na internetové stránce www.czechtrade.cz/balkan/default.htm.

Z příkladů možností zapojení, které byly představeny v Ostravě, stručný výběr. Albánie má zájem o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (výstavba hotelů, vybavení) včetně výstavby silnic a rekonstrukce železnic. V Makedonii mají perspektivní účast na výstavbě a modernizaci energetických zdrojů, výstavbě pozemních komunikací. Strojový park je v makedonských podnicích převážně českého původu a potřebuje modernizaci.

Chorvatsko považuje za prioritu dálnici spojující Slovinsko, Chorvatsko a Albánii. Chce modernizovat přístav v Rjece a mj. obnovit vodovody a kanalizaci v Dubrovníku. Bulharsko se s Rumunskem (konečně) dohodlo na stavbě mostu přes Dunaj, počítá se s rekonstrukcí dalších dopravních koridorů, v Bosně-Hercegovině je nutná modernizace železnic. Výčet není ani zdaleka úplný.

Velkou pomocí bude práce česko-řecké rady, která má českým podnikům umožnit účast i na projektech Paktu stability prostřednictvím řeckých partnerů. Ovšem společný pro země jihovýchodní Evropy je trvalý nedostatek volných finančních prostředků, své hraje i politická nestabilita. "Ale pokrok k lepšímu je i na Balkáně zjevný," prohlásil na konferenci B. Hombach. Na adresu českých podnikatelů poznamenal: "Pokud si budeme pořád říkat, že na Balkánu je příliš velké riziko, že tam nic není, tak neproděláme, ale také nevyděláme. V jihovýchodní Evropě šance na expanzi rozhodně jsou!"