Státy G7 varují před následky drahé ropy

Globální hospodářská prosperita a stabilita jak zemí produkujících ropu, tak zemí, které ji spotřebovávají, závisí na návratu k rozumným cenám této suroviny, prohlásili v sobotu v Praze ministři financí sedmi nejbohatších států světa.

Skupina G7 vyzvala Organizaci zemí produkujících ropu (OPEC) i další výrobce této strategické komodity, aby podnikli kroky, jež by přispěly k snížení cen ropy a k zajištění větší stability na ropných trzích. Zároveň ministři financí USA, Japonska, Německa, Francie, Británie, Itálie a Kanady po svém šestihodinovém pražském zasedání zdůraznili, že "zlepšená efektivnost ve využívání energií ve všech ekonomikách může přispět k tomuto cíli".

Jak po tomto jednání řekl americký ministr financí Lawrence Summers, "ceny ropy jsou pravděpodobně největším mrakem na relativně modré obloze světové ekonomiky". Dodal však, že "fundamenty pro pokračování expanze globální ekonomiky zůstávají zcela příznivé".

OPEC se brání kritice

Na požadavky G7 ještě v sobotu reagoval prezident OPEC Ali Rodriguez, venezuelský ministr energetiky, který podtrhl, že OPEC nevyhledává konfrontaci s rozvinutým světem tím, že by omezoval dodávky v době, kdy se ceny ropy vyšplhaly na desetiletý rekord. Bránil se tím, že v letošním třetím čtvrtletí je nabídka této suroviny na světových trzích o 1,5 miliónu barelů na den vyšší než poptávka. Proto vyjádřil nesouhlas s údaji, zveřejněnými vládou Spojených států, že zásoby ropy jsou takřka na historicky nejnižší úrovni. Koneční uživatelé se prý pravděpodobně dopředu zásobili a tyto údaje se tudíž neobjevují ve vládních nebo obchodních odhadech zásob.

Státy OPEC, které ovládají dvě třetiny vývozu ropy, zvedly letos své produkční kvóty již třikrát, aby zachovaly ceny na úrovni 22 až 28 amerických dolarů za barel, uvedl prezident.

Ali Rodriguez vyslovil domněnku, že na cenu ropy působí "spekulativní tlaky", které ji zvýšily až o osm dolarů za barel. Proto přivítal páteční rozhodnutí vlády USA o uvolnění 30 miliónů barelů této suroviny ze strategických rezerv, což podle něho může tyto tlaky zmírnit. "Poslední slovo však bude mít zima," dodal.

USA uvolnily rezervy

Krok amerického prezidenta Billa Clintona o odčerpání 30 miliónů barelů v období třiceti dnů ze strategických rezerv v objemu 571 miliónů barelů byl doplněn programem vládní pomoci rodinám s nízkými příjmy ve výši 400 miliónů dolarů. Podle něho by toto rozhodnutí mělo "pomoci rodinám, které mají nejmenší možnost čelit tuto zimu vysokým cenám energie. Rodiny by neměly vyprázdnit své peněženky, aby mohly řídit svá auta a vytápět své domovy."

Zásoby topných olejů jsou více než o 20 procent nižší než loni a ve státech na východě USA dokonce o 50 procent pod loňskou úrovní.

Republikánský kandidát na prezidenta George W. Bush byl tímto opatřením Bílého domu rozlícen, neboť prý bylo zvoleno jen proto, aby pomohlo v předvolebním boji jeho demokratickému rivalovi, viceprezidentu USA Alu Goreovi, který o uvolnění části strategických zásob ropy prezidenta Clintona požádal.

Americký ministr energetiky Bill Richardson řekl v sobotu, že cílem vládního rozhodnutí nebyl "pokus o manipulaci s cenou, ale snížení rizika, že letos v zimě nebude dostatek topných olejů". Ministři financí G7 americké opatření ve svém komuniké z pražského zasedání uvítali.

Německo ropné rezervy neuvolní a nesníží daně

Vláda našeho německého souseda v sobotu vyloučila, že by vrhla na trh část svých strategických ropných rezerv a snížila zdanění pohonných hmot. Jak v Praze po zasedání skupiny G7 uvedl spolkový ministr financí Hans Eichel, jeho kabinet nepůjde dál za redukci zdanění veřejné dopravy a výdajů na vytápění bytů a domů. Vláda bude tyto programy financovat částkou 2,9 miliardy marek. Snížení daní z pohonných hmot, k němuž sáhly vlády některých členských zemí Evropské unie, označil Eichel dokonce za "nebezpečnou hru".

Berlínská vláda však odmítla požadavek opoziční CDU, aby následovala Washington a uvolnila část ropných rezerv, které činí 25 miliónů tun a představují nouzovou potřebu na 90 dní.