Letos snad bez bitev

Do Sněmovny půjde po zapracování připomínek vlády koncem září návrh rozpočtu pro rok 2001, který počítá s příjmy 630,7 mld. a výdaji 650,7 mld. korun.

Došlo k tomu po dost dramatickém vývoji, kdy v prvním nástřelu převyšovaly požadavky resortů předkládané rozpočtové příjmy o více než 100 mld. Každoroční "ukáznění" ministrů pak dovolilo stlačit tento rozdíl na 3 miliardy. Právě ony měly být získány navíc za předpokladu, že ekonomický růst v příštím roce převýší projektovanou tříprocentní úroveň.

Zveřejněné výsledky o HDP za letošní druhé čtvrtletí nebyly to pravé ořechové a od zamýšleného zvýšení odhadu jeho růstu pro příští rok nakonec MF ustoupilo. "Zůstal reálný růst, ale poněkud se změnila struktura jednotlivých složek," říká ke korekci František Cvengroš, který vede útvar makroekonomických prognóz Ministerstva financí. "Odhadujeme zvýšenou spotřebu, reálnou i nominální, a vyšší růst mezd. Pracovat jen s nadějí vyššího než tříprocentního přírůstku v roce 2001 by bylo neseriózní."

Novými parametry, z nichž vychází navržený rozpočet, jsou předpoklad růstu ve výši 3 %, mírně vyšší inflace (4,7 %) a o něco nižší míra nezaměstnanosti, než byla projektována v předchozí prognóze (9 oproti 9,4 %).

Výsledkem těchto změn je přijatý návrh rozpočtu (tab. 1), který se od předchozího liší zvýšením příjmů o 3,2 mld. a růstem výdajů o 0,2 mld. korun (bez operací státních finančních aktiv). Pokud zahrnujeme do příjmů a výdajů i operace státních finančních aktiv, představuje schodek rozpočtu pro příští rok 49 mld. korun.

Největší příjmy a výdaje

Kapitolu s nejvyššími výdaji má tradičně Ministerstvo práce a sociálních věcí, v posledním návrhu téměř 240 miliard, a také Všeobecná pokladní správa (101,5 mld.). Tyto dvě položky se podílejí na celkových výdajích státního rozpočtu téměř polovinou. Ministerstvo školství a mládeže spolkne dalších 80 miliard a za ním pak ministerstvo obrany (45 miliard). Dalšími v pořadí jsou výdaje ministerstva vnitra, operace státních finačních aktiv a okresní úřady.

Na příjmové straně státního rozpočtu dominuje v daňových příjmech opět Ministerstvo práce a sociálních věcí s více než 226 mld. korun, z nichž 174 mld. představuje pojistné na důchodové pojištění. Všeobecná pokladní správa přidává státnímu rozpočtu 359,4 mld. korun. Velmi významnou položkou, která ale patří mezi kapitálové příjmy, je tentokrát Český telekomunikační úřad, který má ve své rozpočtové kapitole na příjmové straně 20,4 mld. korun. Znamená to, že návrh státního rozpočtu pro rok 2001 vzal v úvahu příjmy z prodeje licence za sítě mobilních telefonů.

Jak s daní u benzinu

Původně uvažované větší zdanění benzinu a pohonných hmot, které by nešťastně kolidovalo s extrémním růstem světových cen ropy, je politicky neprůchodné. Nejen z pohledu spektra parlamentních stran. Možná i hlasu ulice a ne-jen autodopravců, kterých je přece jen méně než běžných řidičů.

Naopak snížení spotřební daně u benzinu, po němž volá čtyřkoalice, by zase nabouralo křehkou stabilitu státního rozpočtu. Odhady dopadů takové změny se liší podle navrhované částky snížení daně (až o 2,80 Kč za litr). Podle propočtů Unie svobody a Ministerstva financí by se jednalo o výpadek příjmů ve výši 7,5 až 12 mld. korun. To je opravdu dost a počítáme-li, že jedno procento růstu přidá rozpočtu 6 až 7 miliard, pak pro kompenzaci snížené spotřební daně by musel v příštím roce vzrůst nikoli o předpokládaná 3 procenta, ale zhruba o 5 %.

Karel Kühnl z US se mýlí, když říká, že dopad na příjmy státního rozpočtu by nebyl tak drastický, protože levnější benzin by se více kupoval. Elasticita poptávky je v případě této komodity velmi nízká. To znamená, že pohyb ceny má na spotřebu benzinu a nafty jen nepatrný vliv. O to je situace horší.