Nezaměstnaným se má přitvrdit

V poslední době statistiky ukazují stále se snižující se počet nezaměstnaných, a pro řadu firem začíná být problém najít schopné zaměstnance. Ministerstvo práce a sociálních věcí hledá  mechanismy jak lidi ještě více motivovat k práci. I když nezaměstnanost klesá,  nemůže nastat situace, že by byla nulová. Vždy existuje určitá skupina osob, která prostě o práci nestojí a pracovat nechce. Tyto osoby pak patří mezi dlouhodobě nezaměstnané.

A právě především na skupinu osob, které jsou bez práce delší dobu, tedy na osoby, které se nesnaží si svou situaci vyřešit a najít si novou práci by se měly tyto změny zaměřit.

MPSV tedy navrhuje další změny, a to především v oblasti politiky zaměstnanosti. Tato opatření, zejména při poskytování podpory uchazečům o zaměstnání, mají být provázána se systémem pomoci v hmotné nouzi. Měla by se zavést jasná a srozumitelná pravidla aktivní politiky zaměstnanosti, která budou směřována k těm, kdo jsou na trhu práce znevýhodněni. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas k tomu uvádí: „Naším cílem je zvýšit motivaci lidí k rychlé změně jejich nepříznivé sociální situace pomocí opětovného začlenění na trh práce. Chceme zabránit jejich nedůvodnému setrvání v systémech sociální ochrany. Zároveň chceme řešit situaci na pracovním trhu, kde je rekordní počet volných pracovních míst, a řadě firem se nedostávají potřební zaměstnanci.“

Změny by se měli dotknout dvou již výše zmíněných oblastí a to zákona o zaměstnanosti a zákona o pomoci v hmotné nouzi. 

Změny zákona o zaměstnanosti

• Individuální akční plán

Jednou z novinek, se kterou návrh počítá je možnost uchazeče o zaměstnání požádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu na podporu jejich uplatnění na trhu práce. Tento plán musí úřadu práce vypracovat všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců. Uchazeči o zaměstnání se zároveň rozšiřuje povinnost poskytovat úřadu práce součinnost nejen při vypracování individuálního akčního plánu, ale i při jeho aktualizaci a vyhodnocování.

V této souvislosti se také zpřísňuje ustanovení umožňující vyřadit uchazeče o zaměstnání, který bez vážných důvodů nesplní výše uvedené povinnosti, z evidence uchazečů o zaměstnání. Stejně tak bude moci být z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen ten, kdo po 5 měsících vedení v této evidenci odmítne bez vážných důvodů nabízenou rekvalifikaci.
Nově by také neměli být za znevýhodněnou skupinu považováni absolventi vysokých škol a mladí lidé do 25 let věku, ale zvýšená péče by měla být věnována jen mladým lidem do 20 let věku.

• Podpora v nezaměstnanosti

Návrh také uvažuje o změně procentní sazby poskytování podpory v nezaměstnanosti a  také zkrácení doby jejího poskytování a to takto:

• První dva měsíce – 65 %
• Další dva měsíce – 50 %
• Po zbytek doby – 45 %.

V současné době je podpora poskytována první tři měsíce je ve výši 50 % a po zbytek podpůrčí doby ve výši 45 %.
Také podpůrčí doba bude zkrácen a to do 50 let bude na 5 měsíců (nyní 6), mezi 50 – 55 lety na 8 měsíců (nyní 9) a nad 55 let na 11 měsíců (nyní 12).

Dále se navrhuje, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla přiznána uchazeči o zaměstnání, který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážných důvodů opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce.

Změny zákona o pomoci v hmotné nouzi

Zákon o pomoci v hmotné nouzi upravuje poskytování pomoci prostřednictvím dávek osobám, které nemají dostatečné prostředky k získání obživy a tyto prostředky si nemohou z objektivních důvodů zvýšit.

Navrhované změny se týkají především dvou oblastí, a to výše příspěvku na živobytí a způsobů výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi. Návrh stanovuje odlišná pravidla pro stanovení částky živobytí u osob, které pobírají příspěvek na živobytí méně než 6 měsíců a více než 6 měsíců. Společně s novelizací zákona o dobrovolnické službě rozšiřuje možnosti příjemců dávek, resp. osob v hmotné nouzi, vymanit se z nepříznivé situace, popř. obdržet dávku pomoci v hmotné nouzi ve vyšší částce než člověk, který je méně aktivní. Zároveň se stanovují jednoznačnější pravidla pro stanovení formy, v jaké bude dávka pomoci v hmotné nouzi poskytována. Účelem je zabránit užití dávky k jinému účelu, než ke kterému má sloužit.

• Výše příspěvku na živobytí

Výše příspěvku na živobytí by měla být různá podle toho jak je osoba aktivní, tzn. návrh chce bonifikovat (zvýhodnit) osoby:

• které se skutečně snaží zvýšit si příjem vlastní prací, tedy pracují na „běžném trhu práce“ či v rámci institutů aktivní politiky zaměstnanosti – vykonávají veřejně prospěšné práce či krátkodobé zaměstnání
• nebo které se snaží uchovat si, popř. rozvinout své pracovní návyky a pracovní potenciál a vykonávají určité činnosti v rámci dobrovolnické služby.

Částka by měla být jiná pro osoby, které dávku pobírají krátkodobě (tj. do 6 měsíců), a které dlouhodobě (déle než 6 měsíců). Ve druhém případě, by výše částky závisela na délce výkonu jejich dobrovolnické služby:

• při rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně – částce životního minima zvýšené o polovinu rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem,
• při rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně - částce životního minima,
• při rozsahu pod 20 hodin měsíčně - částce existenčního minima.

Navrhovaných změn je podstatně více než je uvedeno v textu. Cílem státu je dosáhnout toho, aby se aktivní, ti co chtějí pracovat, zapojit se, byli a tom lépe než ti, kteří čekají s nataženou rukou, co jim stát dá.