Spekulace o zastavení privatizace ČEZU

Objevily se spekulace, že ÚOHS rozhodl, že nepovolí stávající formu privatizace ČEZu.
Vzhledem k obsahu činnosti Úřadu by pravděpodobně šlo o:

I) NEPOVOLENÍ SPOJENÍ ČEZu a distribučních firem, které by vytvořilo přílišný tlak na ostatní konkurenty a ještě dále upevnilo výsadní postavení ČEZu na českém trhu.
II) výhrady k podmínkám kladené na potencionální kupce
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ad I) NEPOVOLENÍ SPOJENÍ

Dopady případného rozhodnutí:
Zákaz spojení distribučních firem a ČEZu do jednoho balíku by znamenalo jejich samostatný prodej.
-------------------------
POZITIVA (na cenu na trhu):
- více potencionálních zájemců
- pravděpodobné vyšší suma z jednotlivých prodejů než v původní variantě prodeje jednoho balíku

NEGATIVA:
- pravděpodobné prodloužení procesu privatizace
- ztráta prémie pro "velké hráče" (kteří by byli schopni koupit celek) v podobě získání upevněného dominantního postavení ČEZu s navazujícími regionálními distributory, kteří by za to byli ochotni zaplatit.
---------------------------
Účelem spojení ČEZu a distribučních firem bylo získání prémie placené za obsazení celého trhu. Za to, že stát posílí monopol ČEZu a prodá ho, by inkasoval tuto prémii (je to samozřejmě na úkor všech ostatních - spotřebitelů, konkurentů - ale o to teď nejde). Problémem ovšem je, že vytvořením tak velkého subjektu řídnou řady potencionálních kupců, kteří by mezi sebou soutěžili (je méně firem, které mohou/chtějí koupit všechny regionální distribuční firmy najednou a ještě méně těch, které se zároveň zabývají výrobou a současně distribucí elektrické energie) .

A tím se celý přístup stává kontraproduktivní. Konsorcia, která si balík zase rozdělí, žádnou takovou prémii ochotny platit nebudou, takže zbývají jen velké firmy, které zároveň vyrábějí energii a zároveň ji i distribuují. Těch není moc - jak je vidět na potencionálních zájemcích o ČEZ a nedostatek konkurence je nedonutí zvednout cenu.

Z tohoto důvodu si myslím, že i přes původní zklamání ze zpoždění - které asi bude - a projeví se i v ceně - lze zprávu vnímat pozitivně. Především u regionálních distributorů!!, protože spojení do jednoho velkého balíku  (a ještě k tomu s ČEZ - s výrobou energie, kde jde o trochu jinou oblast podnikání) vyřadilo spoustu zájemců - konkurentů, kteří by mohli "tlačit" na cenu.

U samotného ČEZu bude efekt asi slabší, protože kupovat "distribučky", když chci ČEZ není taková zátěž jako kupovat ČEZ, když chci distribučky. Navíc u ČEZu je okruh potencionálních kupců omezenější. Spojení s distribučními firmami předpokládané ve variantě společného prodeje ČEZu + distribuček (která by mohla být zamítnuta) má však výhodu: silnější postavení dává ČEZu možnost vylepšit si marže a ziskovost (a to by mělo mít vliv na vyšší cenu akcií). Takže celkový efekt u ČEZu je součtem dvou protisměrných efektů:
1/ více zájemců - pozitivní
2/asi nižší rentabilita oproti variantě se sloučením - negativní.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Efekt rozhodnutí:       krátkodobě            dlouhodobě
Na ČEZ                       negativní                  neutrální,spíše negativní
Na distribučky              pozitivní                   pozitivní
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V předchozím textu jsme mlčky předpokládali, že existuje určitá spojitost (podobná přímé úměře) mezi případnou privatizační cenou a cenou na trhu. Tato vazba nemusí být příliš těsná. Příkladem může být privatizace Komerční banky, kdy privatizační cena byla na horní hranici očekávání a cena na trhu ji nijakým způsobem nesledovala (spíše naopak). (Situace by byla samozřejmě jiná, kdyby se podařilo prosadit změnu obchodního zákoníku - jak proběhlo tiskem - a kupec státního podílu by musel uspořádat odkup).

V prodeji ČEZu bude hrát mnohem větší roli to, jestli se bude prodávat s Temelínem nebo bez Temelína, nebo jestli se na něho bude vztahovat nějaká státní garance - z které by mohli něco vytěžit i minoritní akcionáři. Mnohem větší význam mají hospodářské výsledky, něž komu ČEZ patří ( i když se obecně má za to, že soukromý vlastník je lepší než stát) a především pak osud TEMELÍNA!!
----------------------------------------------------------------------------------
ad II) VÝHRADY K PODMÍNKÁM KLADENÉ NA POTENCIONÁLNÍ KUPCE

Pokud se výhrady Úřadu týkají pouze "zavazujících" podmínek, kladených na potencionální kupce
A) nemožnost prodat majetek po dobu 10-let
B) povinnost odebírat hnědé uhlí po určitou dobu /mluví se o 10-15 letech/ v objemech podobných současnému odebíranému množství

Pokud platí tato varianta, lze se na věc dívat určitě pozitivně: méně omezujících závazků do budoucnosti by mělo znamenat lepší cenu při prodeji a zároveň větší volnost ČEZu /především pokud jde o B/ při budoucím podnikání. Pokud jde o A - aktiva, která je možno prodat a "okamžitě" zpeněžit mají dozajista větší cenu než ty, u kterých je například 10-letá odkladná podmínka.
----------------------------------------------------------------------------------
Efekty na ČEZ               krátkodobě               dlouhodobě
                                        pozitivní                       pozitivní
-----------------------------------------------------------------------------------