Alternativní investice

Vláda schválila rozšíření pravomocí finančního arbitra

23.12.2010 | , Limerik

MAKRODATA A EU

Zdroj: Finance.cz

Vláda schválila posílení pravomocí finančního arbitra a změny v jeho financování, jak to ministerstvo financí navrhlo v novele zákona o finančním arbitrovi.

Nově by měl arbitr také rozhodovat spory týkající se spotřebitelských úvěrů a kolektivního investování a jeho činnost by měla být financována ze státního rozpočtu. Dosud mohl arbitr rozhodovat jen spory ohledně převodů peněz a využívání elektronických platebních prostředků, zejména karet. Jeho činnost financuje Česká národní banka.

Arbitrovy pravomoci by se měly podle návrhu rozšířit od července 2011. Kvůli rozšíření činnosti se více než zdvojnásobí rozpočet arbitrovy kanceláře a počet zaměstnanců. Ministerstvo financí navrhuje, aby se počet odborných zaměstnanců kanceláře arbitra zvýšil z dosavadních šesti na 14. V posledních třech letech dosahovaly náklady na činnost arbitra zhruba deset až 11 milionů korun ročně, nově mají činit kolem 26 milionů ročně. Na další dva miliony pak přijdou jednorázové výdaje spojené s rozšířením činnosti.

Autor článku

Články ze sekce: MAKRODATA A EU

EU: Každé sedmé dítě je sociálně vyloučené

18.11.2025 | Petr Gola

Přestože jsou všechny členské země EU v mezinárodním srovnání velmi vyspělé, každé sedmé dítě mladší 16 let žijící v EU trpí materiální deprivací. To znamená, že si nemůže dostatečně uspokojovat své potřeby, oproti svým vrstevníkům je tak sociálně vyloučené a jeho životní úroveň je výrazně nižší. Jak si stojíme v Česku v porovnání s ostatními zeměmi EU?

Každá čtvrtá žena pracuje v zemích EU na zkrácený úvazek

13.10.2025 | Petr Gola

V roce 2024 pracovalo v členských zemích Evropské unie 28,4 % žen na zkrácený úvazek. Tímto způsobem lze lépe skloubit pracovní kariéru a rodinný život. V bohatších západoevropských zemích si přitom může dovolit pracovat na zkrácený úvazek výrazně více žen než ve východoevropských zemích.

Kolik činí všechny přímé daně z průměrné mzdy v zemích OECD?

30.09.2025 | Petr Gola

V Česku činí veškeré přímé daně placené z průměrné mzdy necelých 26 tisíc korun měsíčně, jak si prakticky vypočteme. Jak je to vysoká částka v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD?

Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti v Rakousku?

26.09.2025 | Petr Gola

Rakousko patří tradičně mezi členské země EU s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Ve kterých spolkových zemích je nezaměstnanost nejnižší? Na jak vysoké peníze mají nezaměstnaní občané nárok?

Průměrně placený Dán odvede na dani z příjmu přes 600 tisíc korun ročně, Češi silně pod průměrem

25.09.2025 | Petr Gola

Nejvíce na dani z příjmu za rok 2024 zaplatili zaměstnanci s průměrnou mzdou z členských zemí OECD v Dánsku, na Islandu, v Belgii, v Irsku, v Austrálii, v Lucembursku, v Norsku a ve Švýcarsku, ve všech zemích to bylo více než 300 tisíc korun. Kolik zaplatí na dani z příjmu zaměstnanec s průměrnou mzdou v Česku? Podívejme se na srovnání jednotlivých členských zemí OECD za rok 2024.