MPSV chce snížit administrativu firem, přitvrdí u nelegální práce

13.01.2011 | , Limerik
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce od příštího roku snížit administrativu firem.

Nebudou muset hlásit volná místa, dodávat k žádosti o příspěvek v rámci aktivní politiky zaměstnanosti potvrzení bezdlužnosti a sníží se jim pokuty za nevedení evidence. Naopak stát přitvrdí u nelegálního zaměstnávání. Změny čekají také nezaměstnané. Na tiskové konferenci to dnes sdělil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

"Pokud si představíme, že dnes může zaměstnavatel za některá administrativní pochybení dostat až půlmilionovou pokutu, tak je to naprosto nepřiměřené," řekl Drábek. Maximální částka pokuty za neplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidence se tak sníží z 500.000 na 100.000 Kč.

MPSV navrhne také zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit každé volné pracovní místo. Hlášení bude nově dobrovolné. "Chceme nechat na volbě zaměstnavatele, jakým způsobem chce vybírat pracovníky při obsazování volného místa," řekl Drábek. Nově také nebudou zaměstnavatelé muset k žádosti o příspěvek v rámci aktivní politiky zaměstnanosti přikládat potvrzení o bezdlužnosti. To si úřad práce obstará, pokud ovšem nebude firma trvat na tom, že ho předloží sama.

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU

EU: Každé sedmé dítě je sociálně vyloučené

18.11.2025 | Petr Gola

Přestože jsou všechny členské země EU v mezinárodním srovnání velmi vyspělé, každé sedmé dítě mladší 16 let žijící v EU trpí materiální deprivací. To znamená, že si nemůže dostatečně uspokojovat své potřeby, oproti svým vrstevníkům je tak sociálně vyloučené a jeho životní úroveň je výrazně nižší. Jak si stojíme v Česku v porovnání s ostatními zeměmi EU?

Každá čtvrtá žena pracuje v zemích EU na zkrácený úvazek

13.10.2025 | Petr Gola

V roce 2024 pracovalo v členských zemích Evropské unie 28,4 % žen na zkrácený úvazek. Tímto způsobem lze lépe skloubit pracovní kariéru a rodinný život. V bohatších západoevropských zemích si přitom může dovolit pracovat na zkrácený úvazek výrazně více žen než ve východoevropských zemích.

Kolik činí všechny přímé daně z průměrné mzdy v zemích OECD?

30.09.2025 | Petr Gola

V Česku činí veškeré přímé daně placené z průměrné mzdy necelých 26 tisíc korun měsíčně, jak si prakticky vypočteme. Jak je to vysoká částka v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD?

Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti v Rakousku?

26.09.2025 | Petr Gola

Rakousko patří tradičně mezi členské země EU s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Ve kterých spolkových zemích je nezaměstnanost nejnižší? Na jak vysoké peníze mají nezaměstnaní občané nárok?

Průměrně placený Dán odvede na dani z příjmu přes 600 tisíc korun ročně, Češi silně pod průměrem

25.09.2025 | Petr Gola

Nejvíce na dani z příjmu za rok 2024 zaplatili zaměstnanci s průměrnou mzdou z členských zemí OECD v Dánsku, na Islandu, v Belgii, v Irsku, v Austrálii, v Lucembursku, v Norsku a ve Švýcarsku, ve všech zemích to bylo více než 300 tisíc korun. Kolik zaplatí na dani z příjmu zaměstnanec s průměrnou mzdou v Česku? Podívejme se na srovnání jednotlivých členských zemí OECD za rok 2024.

AUTA
Electra dorazila do Česka a tentokrát to není ta Baťova. Hlavní roli hrají elektromobily
Svatý grál ctitelů supersportů: Lamborghini Miura slaví 60 let
Dobrá zpráva pro důchodce. Od příštího roku mohou jezdit bez papíru
Test Mitsubishi Outlander PHEV 4×4 Intense (2025): Čekání se vyplatilo
Dacia Bigster, o které pořád sní spousta českých zákazníků, se vyrábí. S dieselem stojí zhruba 600 tisíc, ale je tu problém