Řecko a s ním i periferie si oddechly. Jak ovšem s dohodou naloží ratingové agentury?

Za prvé je třeba si uvědomit, že v řadě (věřitelských) zemí musí schválení záchranného balíku dodatečně posvětit parlament, což se v zemích jako je Finsko a Německo nemusí obejít bez problémů. Dále si je třeba uvědomit, že celý záchranný balík je postaven na tom, že dobrovolné restrukturalizace dluhu se zúčastní velmi vysoké procento privátních investorů. Vzhledem k tomu, že v tisku se čas od času objevují spekulace, že řada privátních investorů nakoupila řecké dluhopisy za směšné ceny z čistě spekulativních důvodů, v poslední týdnech a měsících může být jejich motivace zúčastnit se restrukturalizace velmi nízká.

A s tím souvisí i otázka, jak se k celé restrukturalizační dohodě postaví ratingové agentury. Ty mohou být velmi rozladěny z toho, že řecký parlament v nejbližších hodinách přijme zákon, který bude nakonec nutit přijmout restrukturalizační dohodu i ty věřitele, kteří na ni „dobrovolně“ nechtějí přistoupit. Takovou akci ze strany řeckého státu totiž ratingovky mohou vyhodnotit jako selektivní bankrot. EU by si možná z takového rozhodnutí nemusela dělat těžkou hlavu, avšak finanční trhy znepokojeny být mohou. Půjde o bezprecedentní krok, s nímž se bude muset vyrovnat především ECB. Ta bude muset rozhodnout o tom, zdali bude možné půjčovat likviditu bankám, které jí jako (proti)zástavu nabídnou vládní dluhopisy země, jež byla označena za bankrotáře.

A tak je tedy možné, že po počáteční euforii, že řecká vláda 20. března divoce nezbankrotuje, přijde vystřízlivění motivované právě zásahy ratingových agentur. První nepříjemné známky kocoviny by se pak mohly projevit v nižší poptávce po vládních dluhopisech Itálie a Španělska, jejichž prodej je naplánován na příští týden.

Jan Čermák, analytik ČSOB