Předepisování léčiv se musí dostat pod větší kontrolu
. Někteří experti doporučují zvýšit finanční spoluúčast pacienta na úhradě léků. Zdravotnictví by mělo získat podle vicepremiéra Vladimíra Špidly další peníze mj. rozumným systémem regulace léků. Počítá s úsporou 2,5 až 3 miliardy Kč.Ústřední ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřina Musílková očekává, že při účelném předepisování léků náklady na ně neporostou. "Při stálé produkci nových druhů léků ovšem nelze hovořit o úsporách, neboť tyto léky jsou účinné, ale zároveň často velmi drahé. Spíše jde o zastavení živelné preskripce a o stanovení pravidel, která by nešla na úkor pacientů, ale zohledňovala by i ekonomické možnosti pojišťovny," uvedla.
Musílková řekla, že VZP se regulací cen a úhrad za léčiva postupně podařilo snižovat náklady na léčiva. Z meziročního nárůstu až 30 procent v letech 1993 až 1994 se pojišťovna u léků plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění dostala na meziroční nárůst asi šest
procent. "Současné regulace jsou nastaveny v souladu s naším pojistným plánem na maximální růst nákladů na léky o dvě procenta," vysvětlila.Odborníci na lékovou politiku upozorňují, že výdaje na léčiva budou v ČR rok od roku stoupat stejně jako v jiných zemích. Nikde také neusilují o nulový růst. Žádný regulační mechanismus není rovněž schopen dlouhodobě výdaje na léky zastavit. Proto se ve vyspělých zemích snaží lékaře zainteresovat na hospodárném předepisování léků, a to stanovením finančních limitů.
Buď lékaře odmění za to, že limit na léky nepřesáhl, anebo vystaví pokutu za to, že jej překročí. Změnit chování lékařů, ale i pacientů administrativně byrokratickým způsobem však půjde podle mnohých expertů jen těžko (např. v Nizozemsku končí v průměru za r
ok 60 procent návštěv pacientů u praktického lékaře předepsáním léku, ale v ČR téměř každá). Doporučují např. zvýšit finanční spoluúčast pacienta na úhradě léků, aby vzrostla jeho odpovědnost k čerpání zdravotní péče.Zdroj: HN z 1. 2. 2000