Příznivé prognózy pro ekonomiku ČR
Současný vývoj české ekonomiky vytváří podle MMF a Světové banky v letošním roce dobré předpoklady pro vyšší růst HDP, než uvádějí současné prognózy centrální banky, Ministerstva financí a ČSÚ. Experti obou mezinárodních institucí to tlumočili ministru financí Pavlu Mertlíkovi a guvernérovi ČNB Josefu Tošovskému na dvoustranných jednáních v rámci jarní konference mezinárodních finančních institucí ve Washington
u. Podle mínění úřadujícího šéfa MMF Stanleyho Fischera by česká ekonomika mohla růst rychleji. Revidovaný odhad MMF však sdělí až po skončení pravidelné mise počátkem května.Statistický úřad na začátku dubna revidoval odhad růstu HDP o 0,2 procenta směrem dolů na 1,4 procenta. "Ministerstvo financí předpovídá růst na 1,5 procenta, ale já myslím, že by se mohl přiblížit dvěma procentům," řekl ministr financí v rozhovoru s HN. "Naše prognóza byla záměrně velmi konzervativní vzhledem k přípravě státního
rozpočtu na příští rok, který musí být založen na realistických základech," konstatoval. Ani letošní růst však podle něj neodpovídá potenciálu ČR, který by Mertlík viděl kolem čtyřprocentního zvýšení HDP. Jeho úřad má novou prognózu zveřejnit na přelomu dubna a května.Podle informací HN se nebude jednat o zásadní změny v očekávání vývoje. "Racionální je předpokládat v letošním roce růst domácí ekonomiky o 1,5 až 2,0 procenta. Vyšší odhady by zaváněly přílišným optimismem, zatímco číslo blízké jednoprocentnímu růstu nedoceňuje rychlost růstu poptávky v západní Evropě a měnící se chování českých domácností," zdůraznil Ivo Nejdl z Raiffeisenbank.
Rychlejšímu růstu zabraňují podle Mertlíka nedokončené reformní kroky. "Ekonomika je stále ještě poznamenána nedostatečně efektivními strukturálními změnami, které byly zahájeny zhruba před dvěma lety," zdůvodnil ministr. Pro letošní rok ale ekonomové nepochybují, že se na růstu podepíše meziroční nárůst nejen spotřeby domácností a vlády, ale zejména investic.
S
třednědobá hospodářská strategie, schválená vládou, počítá s dosažením ekonomického růstu 4 až 5 procent ročně. Podle prognózy Patria Finance bychom se mohli dočkat obdobných přírůstků po roce 2003. Pro nejbližší dva roky analytici předních finančních institucí odhadují, že v roce 2001 poroste České republiky o tři procenta oproti úrovni předchozího roku a v roce následujícím o čtyři procenta.Experti Světové banky se domnívají, že po dokončení strukturálních reforem, hlavně za předpokladu fungování bankrotového zákona, dosáhne dlouhodobý ekonomický růst české ekonomiky šesti procent. Tento stav by mohl nastat za dva až tři roky. "Bude záležet na tom, zda budeme pokračovat v přijímání zákonů tempem posledního roku a půl. Pak zhruba do jednoho roku bude
rozhodující část reforem hotová. Obtížnější než samotná příprava zákonů bude jejich zavedení v praxi," soudí Mertlík.Ministr Mertlík se ve Washingtonu s představiteli regionálního týmu Světové banky předběžně dohodl na další spolupráci. Česká republika požádá o grant, který by umožnil pokračovat v dokončeném projektu o bankrotovém procesu. Nový program by se měl týkat jeho praktického zavádění včetně školení soudců.
Světová banka má také podle Mertlíka velmi vstřícný postoj k urychlení revize výdajové stránky rozpočtu, která měla být hotova až v roce 2001, ale ministr by ji rád využil již letos při přípravě státního rozpočtu na příští rok. "Rámcově jsme se dohodli i na projektu řízení a administrování sociálních výdajů, který se bude do značné míry týkat
i možností důchodové reformy," uvedl Mertlík. Veškerou technickou pomoc ČR bude Světová banka nadále poskytovat zdarma. Podle informací expertů této instituce se náklady na jeden program pohybují obvykle kolem tří miliónů USD.Při diskusi o revizi sociálních výdajů Mertlík se zástupci Světové banky diskutoval o připravované penzijní reformě. Ministr se při projektování reformy důchodového systému přiklání spíše k veřejnoprávním penzijním fondům před soukromými. Uvedl, že nejprve věřil v životaschopnost fo
ndového systému, v němž se budou doplňovat státní i soukromý sektor například podle švédského vzoru. Po pádu družstevních záložen však změnil názor: "Měly by mít veřejnoprávní podobu," řekl Mertlík ČTK. "Při zkušenostech z poslední doby, například s kampeličkami, v okamžiku, kdy by zkrachoval první penzijní fond, stejně by všichni chtěli, aby stát garantoval peníze," zdůvodnil.Do reformy penzijního systému z průběžného na fondový se prozatím v ČR nikdo pořádně nepustil, protože jde o krok, který postihne podle odborníků především dnešní generaci středního věku. Při rozběhu fondového systému bude totiž odkázána jen na státní penzi, která bude tvořit jen menší část důchodu.
Zdroj: HN z 18. 4. 2000