Nevyplácení mezd nebude trestné

06.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Na náhradu mezd lidem, jejichž zaměstnavatel je v konkursu, je v rozpočtu na letošní rok vyhrazena částka 700 miliónů korun

Na náhradu mezd lidem, jejichž zaměstnavatel je v konkursu, je v rozpočtu na letošní rok vyhrazena částka 700 miliónů korun. Úřady práce by přibližně v polovině tohoto roku měly převzít odpovědnost za podni

ky nevyplácející mzdy. Podmínkou státní pomoci poškozeným zaměstnancům má být podaný návrh na konkurs příslušné firmy. O náhradu nevyplaceného platu až za tři měsíce může pak zaměstnanec požádat u kteréhokoliv úřadu práce. Maximální částka, kterou od státu dostane, je 1,5násobek průměrné mzdy v České republice. Rozhodli o tom v pátek poslanci, kteří schválili zákon o náhradě nevyplácených mezd. Zákon však musí ještě schválit Senát a podepsat jej prezident republiky.

"Ti, kteří se dostanou do potíží, budou mít situaci o něco lehčí. Není to zákon, který by rozhodl a situaci změnil tak, že by najednou byla dobrá. Zajistí to nároky zaměstnanců v přiměřené míře," uvedl ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Do doby platnosti zákona mohou občané domáh

ající se marně minimálně dvou měsíčních platů požádat obecní úřad o půjčku až do výše 10 tisíc korun splatnou za dva roky.

Toho, že by v blízké době vzrostly geometrickou řadou konkursy z titulu nevyplácení mezd, se však ekonomové neobávají: "Zvláště v regionech s vysokou nezaměstnaností nebudou zaměstnanci svůj podnik srážet do kolen," řekl Ivo Nejdl z Raiffeisenbank. Zaměstnanci firem se často bojí, že udáním ztratí firma zakázky nebo "neloajální" zaměstnance propustí.

V letošním roce je v rozpočtu na vyplácení náhrad za mzdy počítáno zhruba s 700 milióny korun. "Je to ale obligatorní dávka, což znamená, že pokud budou nároky vyšší, než byl odhad, rozpočet musí příslušné peníze doplnit," řekl našemu listu ředitel správy služeb zaměstnanosti Ministerstva

práce a sociálních věcí Jan Kasnar. V příštím roce předpokládá částku 2,9 miliardy korun, která se však nakonec nemusí ani vyčerpat: Ekonomika se podle jeho názoru bude oživovat, což přinese i nové možnosti v uplatnění na trhu práce. Přijetí zákona o insolvenci je prvním krokem, jak řešit problém, který v současné době postihuje nezanedbatelné procento pracujících.

"V návrhu věcného zákona byly původně varianty dvě: Vyplácet mzdy přes úřady práce nebo založit tzv. fond insolvence, ze kterého by se platy vyplácely," řekl Kasnar. Zvolená varianta byla při současných možnostech rychlejší a levnější. Do fondu by se měla odvádět část příspěvku na politiku zaměstnanosti od zaměstnavatelů. Nevyžadovalo by to ale zvýšení sazeb odvodů na politiku zaměstnanosti. Fo

nd ale není uzavřená záležitost. "Uvidíme, jestli bude úřadům práce stačit kapacita," naznačil Kasnar.

Odbory se obávají, že existují i případy, kdy podnikatelé neplatí svým zaměstnancům záměrně, resp. i když mají finanční prostředky, použijí je na jiný účel. Proto měl být zákon ještě širší: Podle některých neúspěšných návrhů mohly zaměstnavatele, který svévolně zadržuje mzdy, poslat soudy až na tři roky do vězení nebo pozastavit na pět let živnost.

Pravidla pro vyplacení dlužné mzdy od státu

nejvyšší částka, kterou může člověk dostat, se rovná 1,5násobku průměrné mzdy, nyní zhruba 18 450 korunám hrubého měsíčně

žádost o vyplacení dlužné mzdy je nutné na úřad práce podat do tří měsíců po návrhu podniku do konkursu

úřad práce vyplatí až tři platy z posledního půlroku před návrhem na konkurs podniku

Zdroj: HN z 6. 3. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU