Poslanci se přou o míru státních zásahů do trhu agrárních surovin

Návrh zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, který poslanci schválili v prvním čtení, počítá s vyhlašováním intervenčních cen zemědělských komodit dopředu na určité období. Pokud by cena těchto produktů za určitou dobu klesla pod státem stanovenou cenu, stát by je od zemědělců vykoupil. S tímto mechanismem, který praktikuje i současný Státní fond tržní regulace, ale řada poslanců, zejména pravicových, nesouhlasí. Záko

Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Miloslav Kučera (ODS) tvrdí, že se stanovením administrativní ceny dopředu stírá účinek trhu. "Stát určuje cenu, která se může vyvíjet úplně jinak a prodělá na tom buď stát, anebo ne vlastní vinou zemědělci," řekl. Například v roce 1998 stát určil pevnou cenu čtyři tisíce

Předseda sněmovního zemědělského výboru Jaroslav Palas (ČSSD) naopak míní, že pro stát je vyhlašování ceny předem výhodné. "Pokud bychom čekali, co udělá trh, stálo by to daňové poplatníky více. Například někdo může s obchodovanou komoditou spekulovat, aby pak po státu požadoval vyšší intervenční cenu," řekl včera HN Palas. V zemích Evropské unie se podle ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáše Douchy vyhlašuje intervenční cena předem, a to i na šest let. Kučera ale poukázal na to, že státní zásahy do trhu se v unii dělají až poté, když tržní cena je dlouhodobě pod úrovní intervenční ceny.

Mnoha poslancům dále vadí, že intervenční cenu by podle vládní předlohy měl navrhovat také intervenční fond. Podle Douchy ji ale v zemích EU stanoví vláda, fond je pouze výkonný orgán a přísluší mu ji dodržovat. "V žádném případě si nesmí fond stanovit programy podpor a subvencování sám, ani nesmí určovat, za kolik bude vy

Zdroj: HN z 7. 3. 2000