Hospodářská situace v Srbsku je rozdílně hodnocena oficiálními statistikami, podle nichž se krize nezdá být tak hluboká, a opozicí, která hovoří o opaku. Podle propočtů skupiny opozičních vědců (G17) poklesl hrubý domácí produkt (HDP) v loňském roce o 19,3 procenta. Ljubomir Madzar, profesor na hospodářské fakultě Univerzity v Bělehradě, tvrdí, že tento propad HDP je ze tří čtvrtin zapříčiněn nálety NATO. Dnešních 14,2 miliard
y amerických dolarů ( včetně šedé ekonomiky) je pouze polovinou dosaženého v roce 1989. V současnosti se 8,5miliónový národ Srbů se svými 1699 USD na hlavu pohybuje daleko za Chorvaty (kolem 4000) a za Slovinskem s 10 tisícem USD.Další pokles ekonomik
y se projevuje v oblasti průmyslové výroby, která v roce 1999 zaznamenala propad o 24,1 procenta. S tím je samozřejmě také spojena otázka míry nezaměstnanosti. Ta podle oficiálních statistik činí "jen" 15 procent, analytici G17 však upozorňují, že zde není započítáno 300 tisíc osob na nucené dovolené a dalších 40 procent zbylých "zaměstnaných, kteří nemají co na práci".Kritická je úroveň inflace - ta byla pro rok 2000 oficiálně stanovena jako nulová. O to se má podle vlády zasloužit vyrovnaný rozpočet. Oficiální zprávy o loňské inflaci uvádějí, že dosáhla 2,5 procenta, podle skupiny G17 to bylo 42 procent. O inflaci mají ovšem vypovídající hodnotu hlavně ceny na šedém trhu, kde zaznamenaly raketový růst o 20 až 30 procent. Tímto faktem zdůvodňují analytic
i G17 své obavy z vypuknutí další hyperinflace.Zdroj: HN z 8. 3. 2000