Moskva má zásadní transformaci ještě před sebou

Současné mírné oživení ruské ekonomiky těží zejména ze slabosti rublu, který se ještě vzpamatovává z předloňského krachu. Průmysl se už dostal na předkrizovou úroveň, platí však za to čerpáním vnitřních zdrojů. Decentralizace, nikoli současná vynucená centralizace daňové soustavy, může sehrát významnou roli při budování skutečně fungujícího efektivního ekonomického systému v Rusku. Konstatuje to včera zveřejněná v pořadí už třetí specializovaná studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Předchozí spatřila světlo světa před rublovým krachem v srpnu 1998, kdy měna fixovaná na dolar v poměru šest ku jedné během několika dnů devalvovala o 75 procent. Nová stabilita (kurs 25 RUB za USD) se drží už druhý rok a vytváří s odpovědnou politikou ruské vlády předpoklady pro obnovení hospodářského růstu i provádění nezbytných strukturálních reforem, především daňové.

Po deseti letech snah o transformaci ekonomického systému stojí Rusko

Současná vnější situace jde potenciálním reformátorům na ruku. Vývoz zboží sice poslední čtyři roky trvale klesá, avšak snižování dovozu je ještě razantnější, takže obchodní přebytek se po poklesu na 14 miliard dolarů v roce 1997 zvýšil loni na 30 miliard, což je o polovinu více než před čtyřmi roky. Kladné saldo běžného účtu platební bilance, které se v posledním předkrizovém a v krizovém roce blížilo nule, se v téže době zvýšilo stejnou měrou a dosáhlo 18 mil

Optimismus vyvolává i nedávný úspěch jednání se zahraničními věřiteli z Londýnského klubu, která přinesla restrukturalizaci ruského dluhu a odepsání celkem 16 miliard dolarů z úvěrů poskytnutých Sovětskému svazu (na Rusko připadlo 10 miliard USD). Kreml věří, že podobně dopadnou podzimní jednání s věřiteli z Pařížského klubu. Potvrdila se tak nepřímo správnost reakcí na krach rublu; Moskva tehdy přestala splácet své obligace, neboť obsluha zahraniční

Pokračování zodpovědné makroekonomické politiky, prohlubování daňové reformy a prosazování efektivních konkursních nástrojů považuje OECD společně se zlepšováním konkurenčního prostředí, zápasem s demonetizací a zajišťováním zákonnosti za klíčové prvky transformace ruského hospodářství v příštích letech. Důraz kladou analytici na decentralizaci daňového systému, jež má v tak velké zemi daleko lepší předpoklad než dosavadní, mnohdy vynucen

Restriktivní rozpočty se nyní staly hlavním nástrojem makroekonomické politiky Kremlu a tlak na jejich plnění (loni skončil s prvotním přebytkem ve výši dvou procent hrubého domácího produktu) nasvědčuje odhodlání Moskvy dovést nezbytné reformy do konce. Tento přístup však do značné míry zužuje manévrovací prostor vlády a působí i proti decentralizaci daňového systému.

Novou hrozbou se stává stagnace, nebo dokonce pokles životní úrovně obyvatelstva, která se ani přes loňský zhruba tříprocentní hospodářský růst ještě nedostala na předkrizovou výši. Úřady nemají dostatek zdrojů na řešení sociálních problémů, neboť je odčerpává obsluha zahraničního dluhu a krach na trhu regionálních dluhů. Reálné rozpočtové výdaje na sociální potřeby už loni,

Zdroj: HN z 9. 3. 2000