Závislost Mexika na konjunktuře USA dál vzrostla

Většina Mexičanů se domnívá, že jim Severoamerická dohoda o volném obchodu k b

Prvního ledna 1994 tak vstoupila v platnost Severoamerická dohoda o vol

Po pěti letech a obzvláště na přelomu tisíciletí se bilancuje vliv této de facto volné zóny na jednotlivé ekonomiky. Přistoupení k dohodě NAFTA je například obecně nahlíženo jako porážka mexického odborového hnutí. Většina Mexičanů nyní dospěla k závěru, že NAFTA neměla být podepsána pod tlakem silnějšího souseda pro Mexiko tak nevýhodně. Pro ilustraci, mexická ekonomika je dvacetinová ve srovnání s ekonomiko

Pochybné přednosti

Mexiko je rozděleno na tři mzdové zóny. První, nejnižší mzdová hladina platí ve většině, to jest až ve 28 státech federace; druhá zóna zahrnuje kupříkladu Guadalajaru a Monterrey. Třetí zóna, s nejvyšší úrovní minimální mzdy, pokrývá především severní hranici s USA (která měří téměř 3300 kilometrů), Baja California, Juárez, Nogales, Nuevo Laredo, Reynosa a Matamoros a též hlavní město

Opravdovou výhodou pro investory v Mexiku je neexistence akceschopných odborů a špatné zdravotní a bezpečnostní předpisy. Ačkoli oficiální mexické statistiky uvádějí míru nezaměstnanosti 6,3 procenta, což přestavuje o něco více než dva milióny osob, reálné číslo je mnohem vyšší, přibližně šest miliónů. Z těchto nezaměstnaných byl jeden milión propuštěn během prvních šesti měsíců roku 1995.

Tisíce malých a středních podniků byly donuceny po roce 1995 zavřít výrobu z důvodu zranitelnosti a neschopnosti čelit konkurenci. Maloobchodní prodej se snížil během prvních měsíců v roce 1995 o 40 procent. Mezi odvětvími, která utrpěla největší ztráty zaměstnanosti, bylo hutnictví, strojírenství, papí

Mzdy jsou nepoměrně nižší než v USA

Nezaměstnanost například ve městě Juárez je nižší než v Chihuahua a Mexiko City, představuje pouze 2,1 procenta. Zatímco se v Mexiku zvýšila minimální mzda o 12 procent (ale kupříkladu v automobilovém průmyslu, konkrétně u Forda obdrželi mzdové navýšení dokonce o

V roce 1997 bylo téměř osm miliónů Mexičanů registrováno jako osoby vydělávající méně než minimální mzdu (3,40 USD/den), což znamená, že jich bylo o pětinu více než před podpisem NAFTA. Koncem roku 1998 v Mexiku poklesly mzdy na 60 procent hodnoty roku 1994. V současné době žije šest z deseti Mexičanů pod hranicí chudoby. Ve městě El Paso hraničícím s Texasem například žilo v době před podpisem smlouvy 26,8 procenta

Nízké náklady na pracovní sílu umožňují americkým společnostem dovážet ze Spojených států amerických do Mexika polotovary bez placení cel (duty-free), dokončit jejich výrobní proces s využitím levné mexické pracovní síly a poté výrobky bezcelně reexportovat do USA. Existují i výrobky, u nichž dochází k jakémusi dvojímu reexportu - třeba u kečupu, který se vyrábí z mexických rajčat na území Mexika s využitím levné mexické pracovní síly, poté je hotový produkt vyvezen do

Odhaduje se, že v roce 1996 americký průmysl ušetřil 25 000 USD v přepočtu na obyvatele tím, že používal mexickou pracovní sílu. To celkem představovalo úsporu na mzdových nákladech neuvěřitelných deset miliard USD, což je srovnatelné s výší dluhové služby USA v témže roce.

V textilním průmyslu ve městě El Paso Mexičané vydělávají 5,15 USD za den, což je hodinová mzda amerického kolegy. V zemědělství je průměrná mzda dělníka šest USD/den, v USA totéž vydělají za hodinu. Lidé pracující na zemědělských pozemcích spravovaných ejidos, což je jakási kolektivní správa půdy (volně přirovnávaná k našemu družstvu), finančně strádají nat

Kromě špatných pracovních podmínek a zákonů v závodech existuje diskriminace žen. Pokud například žena otěhotní a je již v zaměstnaneckém poměru, může být okamžitě propuštěna bez náhrady mzdy. Problémem je též nadměrná fluktuace pracovníků dosahující 10 až 15 procent za měsíc, což prakticky znamená, že za rok se vymění celý personál. Lidé hledají nejlepší podmínky a střídají místa, ale nakonec zjišťují,

Volný pohyb osob neboli pracovní mobilita nebyla včleněna do NAFTA, protože USA ji považovaly za příliš citlivou s ohledem na imigrační problémy. Byla podepsána pouze paralelní dohoda o spolupráci v pracovních záležitostech upravující obecná ustanovení o zlepšení pracovních podmínek, právu na stávku a kolektivní vyjednávání, apod., nikoliv však konkrétní návrhy řešení problémů pracovně právních či případné postihy za poruše

Ačkoliv již v roce 1990 byl přijat imigrační zákon, nebyl příliš účinný v potlačení nelegálního přistěhovalectví zejména Mexičanů do USA. Každoročně nelegálně emigruje do USA za vidinou lepšího živobytí přes dva milióny Mexičanů, což je zhruba i výše ročního přírůstku obyvatelstva. Tato cifra však nezahrnuje pouze lidi "obyčejných" profesí, ale i světově uznávané kapacity, špičky ve svých oborech, a proto se hovoří o úniku mozků. Republikáni dokonce navrhli postavit mezi Spojenými státy a Me

Opravdovým důvodem pro podepsání NAFTA bylo to, že Spojené státy americké potřebovaly zvýšit konkurenceschopnost a splnit své politické cíle. S ohledem na propojenost ekonomik a závislost mexického pesa na americkém dolaru se velmi negativně přenesla na mexické hospodářství tíha amerického dvojího defi

Mnozí oponenti dohody, například odbory, ekologové či multimilionář a neúspěšný kandidát amerických prezidentských voleb Ross Perot říkali, že NAFTA je založena spíše na rivalitě než na spolupráci. Místo očekávaného zvýšení koupěschopné poptávky a vytvoření nových pracovních příležitostí došlo k poklesu reálných mezd a životní úrovně zejména v Mexiku. V období 1993 - 1998 vzrostla v Mexiku

Zdroj: HN z 20. 3. 2000