Omezená kapacita finančních úřadů je příčinou, proč nemohou kontrolovat každé daňové přiznání. "Je nutné pečlivě vážit výběr subjektů ke kontrole," potvrzuje zástupce ředitele Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu inženýr Lubomír Janoušek. Větší důraz totiž přikládají úředníci kontrolám odvodů daně z přidané hodnoty. Podrobným kontrolám přiznání daně z příjmů se pak nevěnuje dostatečné množství lidí. To je důvod, proč se na všechny při kontrolách nedostane.
Co úředníky zajímá
První na řadu přijdou ti, kteří se dopustí jen formálních chyb. Zjišťuje se například návaznost vykazovaných údajů na údaje vykazované v tabulkách. Častým terčem kontroly finančních úřadů jsou také ty nákladové položky přiznání, kde je možné předpokládat pracovní i soukromé použití majetku firmy. Dobrým příkladem jsou náklady na benzin u firemního auta a také náklady na pořízení a údržbu vozu. "V tomto případě je nejlepším řešením provést tří - až šestiměsíční sledování provozu auta, které vám pomůže určit, jak velký podíl činí soukromé a jak velký podíl podnikatelské použití," radí daňový poradce inženýr Jaroslav Skuhrovec. "S výsledky pak zajděte na finanční úřad, kde se dohodnete se svým správcem daně, zda tento podíl můžete použít při stanovení daňově uznatelných výdajů," dodává. Finanční úřady také často kontrolují oprávněnost daňového odpočtu při darech na veřejně prospěšné účely nebo oprávněnost zařazení výdajů jako daňově uznatelných nákladů. Chybou je již dlouhá léta zařazení výdajů na reprezentaci a pohoštění do této kategorie. U běžných profesí se vám také nepodaří správce daně přesvědčit, že např. výdaje na holiče jsou danově uznatelné. Středem zájmu úřadu se rovněž stávají subjekty jako restaurace či bary, které nevykazují obraty, ačkoliv by se u nich daly očekávat. "Mají tak nízký zisk, že jejich podnikání vypadá jako koníček," komentuje situaci Janoušek.
Jak dlouho hrozí kontrola?
Po každém podání daňového formuláře běží tříletá lhůta pro kontrolu. Ta se prodlužuje o další tři roky, jestliže finanční úřad vyzve písemně poplatníka, aby prokázal některé údaje. Touto cestou si tedy může úřad uchovávat možnost případné kontroly až celých deset let nazpět. Podnikateli, který nyní podá daňové přiznání za rok 1999, skončí základní tříletá lhůta v roce 2003. Jestliže pak úřad v roce 2002 vyzve podnikatele k doplnění údajů, možnost hloubkové kontroly pak skončí až koncem roku 2005.
Co kontrolují daňoví úředníci nejčastěji?
* Formální nedostatky při vyplnění daňového přiznání - návaznost údajů v daňovém přiznání na údaje v účetnictví.
* Oprávněnost zařazení nákladů do daňového přiznání v případech, kdy je majetek firmy používán nejen pro podnikání, ale i soukromě. Příkladem může být využití osobního vozu. Jako daňový náklad je ale možné uznat jen takovou část nákladů, kterou činí podíl podnikatelského použití na celkovém využití. v * Hospodaření firem nevykazujících zisky, které by se u nich daly očekávat. Příkladem mohou být restaurace, hostince či bary. v * Oprávněnost zařazení dalších nákladů. Pohoštění či reprezentace nejsou daňovým nákladem.
* Skutečné použití darů. Jen dar na veřejně prospěšný účel v souladu se zákonem je možné použít k snížení daňového základu až o deset procent.
* Zisk z prodeje nemovitostí a automobilů. Pokud jste jako fyzická osoba nemovitost nevlastnili dostatečně dlouhou dobu (5 let, v některých případech 2 roky), jste ze zisku z jejího prodeje povinni odvést daň. U aut je tato hranice stanovená na 1 rok. Zlepšená spolupráce mezi finančními a katastrálními úřady zvyšuje pravděpodobnost dopadení daňových nedoplatků.
Zdroj: LN 22.3.2000