Bude bulharsko-rumunská dohoda o výstavbě druhého mostu na Dunaji znamenat počátek věcné spolupráce na Balkánu? Masívní kritika, která se vpředvečer dárcovské konference snesla na "byrokraty" zodpovědné za plnění Paktu stability pro jihovýchdoní Evropu, nevyšla naprázdno. Na dvoudenním zasedání, které za účasti více než 40 zemí a desítek mezinárodních institucí skončilo včera v Bruselu, se přece jen podařilo dospět k věcným výsledkům.
Mezinárodní dárcovské
instituce na tomto fóru závazně přislíbily poskytnout na tzv. rychlé projekty v regionu 2,4 miliardy eur, tedy podstatně víc, než se původně očekávalo (1,8 miliardy eur). Pořadatelé, Evropská unie a Světová banka, ve společném prohlášení na závěr konference informovali, že většina z těchto prostředků bude použita na financování infrastrukturních projektů v různých zemích postiženého regionu, jako je výstavba a obnova vodních děl na Dunaji, silnic v Černé Hoře, energetické soustavy v Bosně a rozšíření přetíženého hraničního přechodu mezi Kosovem a Makedonií. Tyto prostředky se mají čerpat v nejbližších 12 až 18 měsících.Evropská unie na konferenci slíbila okamžitě vyčlenit ze společného rozpočtu 530 miliónů eur jako první tranši již odsouhlaseného šestiletého úvěrového programu v celkové hodnotě 12 miliard eur, včetně 5,5 miliard eur pro západní Balkán.
Jedním z prvních vůbec nejdůležitějších, ale Bulharskem takřka vybojovaných projektů je výstavba druhého hraničního mostu na Dunaji. V 600kilometrovém úseku, kde řeka tvoří jeho přirozenou hranici s Rumunskem, byl jen jeden. Do loňského jara, neboli do kosovského konfliktu, to stačilo, protože hlavní cesta z Bulharska na Západ vedla přes Jugoslávii. Když ale začala válka, veškerá doprava se vydala přes Rumu
nsko oním jediným mostem v Ruse. Dva trajekty, které pendlovaly na trase Vidin - Kalafat, sílícímu náporu vozidel zdaleka nestačily. Ztráty bulharské ekonomiky zaviněné vynucenou změnou logistiky činily dva milióny marek denně.Před válkou putovalo 65 procent bulharského vývozu do světa po Dunaji. Po bombardování tří mostů v Novém Sadu plavba ustala. Výstavbě druhého mostu se po mnoho let bránilo Rumunsko, protože bude znamenat konkurenční trasu vůči Konstanci, největšímu černomořskému přístavu, který byl n
edávno rozšířen a modernizován. Teprve když se plnou vahou svého úřadu vložil do problému komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen, Bukurešť vyslovila s výstavbou mostu u Vidinu - Kalafatu souhlas. Má být postaven do roku 2003 a znamená příležitost i pro české firmy, které stavěly dosud jediný most v Ruse.V nejbližších šesti letech chce mezinárodní společnství na různé podpůrné programy na Balkánu získat celkem 12 miliard eur, z čehož 1,8 miliardy je rezervováno pro Bosnu. S částkou v hodnotě 2,3 miliardy eur se předběžně počítá pro Srbsko. Dokud je tam ale u moci Miloševič, zůstanou tyto peníze v sejfu, zdůraznil na donorské konferenci unijní komisař zahraničních věcí Chris Patten. Jinak je pomoc adresována všem zemím tohoto regionu, to jest A
lbánii, Bosně a Hercegovině , Černé Hoře, Chorvatsku, Makedonii, Slovinsku, Bulharsku a Rumunsku.Zdroj: HN z 31. 3. 2000