Milión pracovních míst, jenž vznikl od roku 1997, se skládá ze 60 procent z částečných či omezených pracovních úvazků. Změny ve vládě znamenají pokračování reforem a měly by vést k zintenzívnění úsilí, komentoval v minulých dnech francouzský premiér Lionel Jospin výměnu ministra financí a školství, které vyměnil především z důvodu politického propadu popularity. Ten byl zaviněn snahou pařížského kabinetu zavést úsporná opatření, což v minulých týdnech vedl
o k masovým protestním akcím státních zaměstnanců. Vzhledem k jejich silné podpoře ze strany odborů lze proto během příštích let jen těžko očekávat radikální posun v reformě finanční správy, důchodů státních úředníků či nutných změnách v oblasti justice.O
reformních záměrech Paříže však není nutno pochybovat: Během dvou uplynulých let této vlády bylo prodáno více státních podniků než za předchozí desetileté období. Odvážná privatizace současně otevřela dveře vlně zahraničního kapitálu a vedla k internacionalizaci francouzských podniků. Na pařížské burze obchodované akcie francouzských společností se tak ze 40 procent ocitly v rukou zahraničních investorů, především anglosaských firem, přičemž noví akcionáři vytvářejí na domácí manažery silný tlak na provádění radikální restrukturalizace.Francie se také stala jakousi laboratoří fúzí. Jen v minulém roce došlo ke spojení koncernů Elf a Totalfina, bank BNP a Paribas i Carrefour a Promedes. Francouzské koncerny se podílely na některých velkých mezinárodních fúzích, v automobilovém, farmaceutickém a leteckém průmyslu. "Razance přichází z podnikatelského prostředí, kde byli amatéři nahrazeni světovými šampióny," prohlásil na adresu francouzského hospodářství expert Marc Howdle ze Salomon Smith Barney v Londýně, p
ozitivně hodnotící výsledky restrukturalizace. Nejen koncerny, ale i malé firmy pochopily také výzvu doby - internetovou revoluci, čímž se podle expertů dostaly některé domácí firmy na úroveň například amerických protějšků.Díky zmíněným skutečnostem se od roku 1986 zlepšila konkurenceschopnost Francouzů ve srovnání s 22 velkými ekonomikami o 20 procent. Z toho nejvýraznější posun byl učiněn v posledních třech letech. Příznivý vývoj navíc nynější vláda podpořila posilováním poptávky, systémem daňových úlev
, který má do konce roku 2002 připravit státní kasu o 12 miliard eur, zvýšením minimální mzdy a sociální podpory pro rodiny. Naštěstí pro rozpočet se míra inflace udržuje na nízké úrovni, zatímco kupní síla, jako opora konjunktury a politiky zaměstnanosti, nabírá dech.Zdroj: HN z 31. 3. 2000