Pobaltské ekonomiky stagnují

Po čtyřech letech vzestupu vykázalo loni estonské hospodářství půldruhaprocentní pokles a zjevně vyčerpalo možnosti extenzívního růstu založeného na zahraničních zdrojích. Pokles přichází v nejméně vhodnou chvíli, kdy Estonsko jako jeden z šesti nejžhavějších uchazečů prochází klíčovým obdobím příprav ke vstupu do Evropské unie.

Nezbytnost zásadně omezit vnější nerovnováhu zjevně převážila nad politickým i pragmatickým požadavkem udržet dosavadní růst. Vysoký schodek běžného účtu platební bilance (kolem deseti procent hrubého domácího produktu) trápí ostatně i zbývající pobaltské postsovětské republiky.

Rovněž hospodářská dynamika sousedního Lotyšska měla v minulých třech letech sestupnou tendenci. Loni se růst hrubého domácího produktu zastavil na jedné desetině procenta, poprvé však byl větší než u Estonska, dosavadního pobaltského premianta.

Nejhorší výsledky za loňský rok se očekávají v Litvě. Přestože se je tamní statistika teprve chystá zveřejnit, vývoj v jednotlivých čtvrtletích naznačuje, že pokles se přiblíží třem procentům. Po letech poměrně robustního růstu je to těžká rána pro očekávání domácích podnikatelů i zahraničních investorů.

Východiska ze složité hospodářské situace dominovala včerejšímu vilniuskému setkání prezidentů pobaltských republik. Sázka Estonska, Lotyšska a Litvy na svébytnost a samostatnou cestu do světa nemá, jak se ukázalo, v dnešním světě šanci. Pobaltský trh, který se nyní pokoušejí formovat, je příliš malý a strádá nízkou

Zdroj: HN z 31. 3. 2000