Podle ČSSD nebude k radikálnějším úpravám možné přistoupit dříve než za dva roky Hlavním cílem snížení daní asi o 50 miliard korun ročně při snížení sociálních výdajů, které bude přes odpor ČSSD v následujících měsících prosazovat čtyřkoalice, je snaha zlevnit cenu pracovního místa. Tímto způsobem má dojít ke snížení nezaměstnanosti a k oživení celé ekonomiky.
Klíčovým prvkem celého balíku změn je vedle snížení daní z příjmů požadavek, aby stát jak od zaměstnanců, tak od zaměstnavatelů převzal hrazení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Přímé zdanění práce by v této souvislosti kleslo o téměř čtyři procenta (o 0,4, respektive 3,2 procenta). Podle sociálně demokratického poslance Bohuslava Sobotky pro tak
ový radikální krok není ve státní kase prostor. Razantní redukce sociálních výdajů nepřichází v úvahu - k diskusi na toto téma může dojít nejdříve za dva roky, až bude jasné, jak se do fiskálního hospodaření promítne vytvoření krajů. "Čtyřkoalice už dlouho křičí, ale sama žádný takový legislativní návrh do sněmovny nepředložila. Teď má možnost," dodává Sobotka, který se podílel na vyjednání státního rozpočtu. Také k jinak potřebnému poklesu podnikových daní z příjmů na 25 % prý může dojít až po roce 2002.M
ístopředseda lidovců Miroslav Kalousek naopak soudí, že snížení daňové kvóty ze 40,1 na 36,5 procenta podnítí ekonomický růst, což se i při nižších sazbách zpětně promítne do vzestupu daňových výnosů. Ty mají pokrýt přibližně polovinu výpadku ve veřejných rozpočtech spojených s návrhy. Zbytek lze uspořit právě racionalizací sociálních výdajů. Lidovci a celá čtyřkoalice čekají na iniciativu kabinetu, avšak dopředu říkají, že sociální dávky je možné vyplácet jen těm, kdo je skutečně potřebují, a že je možné zabránit ve zneužívání příliš velkorysého systému. Kalousek tvrdí, že snížení daní v žádném případě nepočítá s prohloubením fiskálního deficitu. Při hledání dohody nemá jít o procenta, ale o zachování tendence. Zákony je navíc možné měnit postupně. Některé části jsou ale spolu logicky provázány a nelze se například pokoušet o sbližování sazeb DPH bez odpovídajícího snížení daní z příjmů fyzických osob. Nedošlo by totiž ke kompenzaci zvýšení cen potravin. Předseda KDU-ČSL Jan Kasal vidí hlavní překážku nikoliv ve věcné diskusi, ale v "tolerančním patentu" mezi ODS a ČSSD. Doufá, že by se k návrhu mohli přidat alespoň jednotlivci z obou stran.Místopředseda ODS Miroslav Macek je přesvědčen, že doba vhodná k výraznému snížení daní nastane až po vítězství pravice (tedy ODS a US) ve volbách v roce 2002. Státní rozpočet musí být s ohledem na změny koncipován předem a je zjednodušením, že ekonomický výkon bývá ovlivněn pouze výší daní. Zásadní význam podle Macka má také odpisová politika a dostupnost úvěrů.
Zdroj: HN z 4. 4. 2000