Hospodářství začalo znovu růst loni ve druhém pololetí a letos tento vývoj bude pokračovat. Loňský pokles hospodářské dynamiky v Polsku vyvolaly vnější vlivy, především dopady ruské krize, zpomalení ekonomického růstu v Evropě a vzestup cen ropy. Obrazilo se to v třetinovém zvýšení míry nezaměstnanosti (na 13 procent) a vzestupu inflace k desetiprocentní hranici, uvádí se ve zprávě ředitelů Mezinárodního měnového fondu. Právě růst cen vzbuzuje do budoucna j
ejich největší obavy.Polsko označují za jednoznačně nejúspěšnější evropskou reformní zemi. Nic na tom nemění rizika vyvolaná inflací (očekává se, že letos se její míra sníží) a vnější nerovnováhou. Hospodářský růst, jehož tempo se po předloňských téměř pěti snížilo ke čtyřem procentům, se ve druhém pololetí uplynulého roku zrychlil a tento vývoj bude podle všeho pokračovat i letos.
Polsko těží zejména ze sílícího toku přímých zahraničních investic, vysoké míry tvorby soukromého fixního kapitálu a kvalitně regulovaných kapitálových trhů, konstatuje MMF. Z tohoto hlediska nepředstavuje vnější nerovnováha (loni obchodní schodek 9,4, schodek na běžném účtu platební bilance 7,6 procenta hrubého domácího produktu) nebezpečí ani při případných změnách nálad na t
rhu.Poukazují v této souvislosti i na to, že zlepšení mohou přinést fiskální opatření plánovaná na letošní rok, která společně s ambiciózní strukturální reformou mohou zlepšit podmínky pro trvale udržitelný hospodářský růst, mj. zaručit pokračování přílivu zahraničních investic v náležité výši. Úspornost veřejných rozpočtů a umírněnost ve mzdových požadavcích představují hlavní podmínky pro úspěšnou likvidaci vnější nerovnováhy. Nezbytné jsou také při získávání zdrojů potřebných ke krytí počátečních nákla
dů na strukturální fiskální reformy, a budoucí výdaje spjaté se vstupem do Evropské unie.Zdroj: HN z 4. 4. 2000