Manažerská společnost Petrcíle prodala jednoprocentní podíl Nové huti neznámému subjektu. Strach ze ztráty zaměstnání a sociálních jistot, špatný ekonomický stav firmy a nespokojenost s tempem dosavadních záchranných kroků majoritního akcionáře, kterým je stát, přivedly včera přes sedm tisíc zaměstnanců Nové huti na protestní manifestaci.
Odboráři požadují rychlé kroky zejména při jednání s bankami o profinancování výroby. Tím spíše, že se během pondělní schůzky u ministra financí Pavla Mertlíka dozvěděli, že aktuální finanční pomoc "není na cestě". Od 30. března sice akciová společnost Nová huť zvýšila produkci tím, že začala provozovat i svou třetí tandemovou ocelářskou pec, nicméně finanční záruky na nákup vstupních surovin nadále nemá. S potížemi při financování svého provozu se podnik potýká od počátku letošního roku.
"Právě proto nemůžeme zůstat pouze u těchto mírnějších forem protestů a pokud kabinet včas nezasáhne, chystáme i hodinovou výstražnou stávku," uvedl před
seda podnikové rady Werner Stuchlík. Dalším z požadavků, který není podle odborářů dostatečně naplňován, je příprava akciové společnosti Nová huť na privatizaci. Odboráři považují v této souvislosti prodej jednoprocentního podílu Nové huti, který dosud držela manažerská společnost Petrcíle, jinému subjektu za nečekaný a tak trochu za ránu pod pás. V čase krize by podle nich měli jak zaměstnanci tak manažeři spíše společně usilovat o záchranu firmy.Předseda OS KOVO Jan Uhlíř na včerejší manifestaci právě tento krok manažerů označil za názorný příklad toho, čím lze naplnit prohlášení prezidenta Václava Havla o tom, že se u nás roz
máhá "mafiánský kapitalismus". Tisková mluvčí společnosti Sylva Mazurková se k okolnostem prodeje majetkového podílu Nové huti nevyjádřila s tím, jde o zcela privátní záležitost společnosti Petrcíle. Jedno procento akcií s opcí na dalších 15 % získala v minulosti společnost Petrcíle na základě původního privatizačního projektu. Právě problém zpětného odkupu je však nyní brzdou urychlení privatizace Nové huti.Dnes je na Ostravsku dokonce už přes devět tisíc lidí bez práce déle než rok a téměř čtyři tisíce osob už nepracují více jak dva roky. Bez zajímavosti není, že největší problémy mají lidé s výučními listy. Těch má úřad práce v evidenci téměř 10,5 tisíce, zatímco nezaměstnaných, kteří mají pouze základní vzdělání, je "jen" 8,5 tisíce. Stále větší problémy s uplatněním mají i lidé s vysokoškolským vzděláním.
Podle pracovníků úřadu práce se začíná krize na severomoravském trhu práce projevovat i na psychice lidí. "Přibývá nám lidí, se kterými musíme diskutovat o jejich situaci. Proto také zvyšujeme v tomto směru různé aktivity, jako jsou job-kluby a podobně. To, jak lidé snášejí, když nepracují třeba rok, je samozřejmě individuál
ní, ale dalo by se říci, že ženy mají v tomto směru více takových berliček. Mají třeba už vnuky nebo mají kompenzaci v péči o domácnost," řekla psycholožka ostravského úřadu práce Jitka Hodaňová. Její "klienti" za ní přicházejí na doporučení zprostředkovatelek, které při kontaktu s nezaměstnanými poznají, který z nich by potřeboval pomoc psychologa. "Samozřejmě, že u starších ročníků se projevuje horší schopnost přizpůsobit se novým podmínkám, jako jsou třeba nové provozy a technologie, často mají problémy s požadavky na větší pružnost a podobně," dodává Hodaňová. Psycholožka také potvrzuje, že současný rozsah nezaměstnanosti se stále častěji projevuje i na vztazích v rodinách, které musí řešit v rámci péče úřadu práce o uchazeče.Prouza nevidí hlavní příčinu krizové situace na ostravském trhu práce v propouštění z velkých podniků, ale spíše v tom, že na severní Moravě prakticky nevznikají žádná nová pracovní místa. Navíc řady nezaměstnaných stále více rozšiřují bankrotující živnostníci. "Od začátku letošníh
o roku se jich na úřad práce po ukončení živnosti zaevidovalo 330, což je o 10 procent více než za první tři měsíce loňského roku," zdůraznil Prouza.Zdroj: HN z 6. 4. 2000