Reformní státy čeká vyšší růst

06.04.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Zvýšení dynamiky růstu <!-- #1 --> <a href="." oldjava="('/moduly/modulzprava_velky/napoveda.phtml?language=1&id_kod=1',243,420,'no')">HDP</a> vyvolává ve střední a východní Evropě prohlubování rozdílů

Zvýšení dynamiky růstu vyvolává ve střední a východní Evropě prohlubování rozdílů. Téměř u všech středoevropských a východoevropských států pokračuje stabilizace ekonomik a zvyšování růstu hrubého domácího produktu (HDP). Potvrzuje to v těchto dnech vydaná zpráva Světové banky, ale i studie řady renomovaných ekonomických ústavů a finančních institucí. Experti Světové banky očekávají, že v letošním roce se v tomto regionu zvýší o 3,4 procenta. Podobný údaj,

tedy úroveň kolem tří procent, uvádí ve čtvrtletním ekonomickém přehledu Commerzbank.

Analytik vídeňského hospodářského institutu WIIW Josef Pöschl však varuje před přílišným optimismem. Vývoj regionu sice pozitivně ovlivňuje posilování Ruska, ale rozhodující otázkou je, zda méně úspěšné země budou dlouhodobě schopny zajistit hospodářský růst. Jedině v tom případě by mohly snížit přetrvávající enormní rozdíly mezi jednotlivými reformními státy. Rozmezí dynamiky jejich růstu se totiž pohybuje od 0,5 procent

a na Ukrajině a stagnace na Slovensku až po čtyř až pětiprocentní úroveň v Polsku (4,8 procenta), Maďarsku či Estonsku. Výrazné "nůžky" jsou patrné i při porovnání na hlavu u reformních zemí se Západem. Například Bulharsko dosahuje z hlediska tohoto kritéria pouze 24 procent průměru Evropské unie, zatímco Slovinsko již 73 procent.

Také celkové zahraniční investice do ekonomik reformních států, představující kolem 79 miliard amerických dolarů, se koncentrují především na tři nejúspěšnější z nich: 35 procent získalo v uplynulém období Polsko, 25 procent Maďarsko a Česká republika 23 procent. Podle počtu obyvatel na investovaný zahraniční kapitál se ale ukazuje být nejúspěšnější Maďarsko, jehož ministr hospodářství György Matolcsy ohlásil grandiózní plán o

bnovy infrastruktury a nových investic za miliardu USD.

Nehledě na dobré výhledy růstu se v regionu nadále udrží vysoká, asi 12procentní nezaměstnanost. V případě inflace lze předpokládat dosažení asi pětiprocentní míry. Tato situace nutí země střední a východní Evropy k vyšším úrokovým sazbám, které lákají spekulativní kapitál. Vyšší kursy současně zhoršují konkurenceschopnost exportérů, což vede k deficitu obchodní bilance, prohlásil Pöschl na semináři Bank Austria, jehož se účastnila řada bankéřů.

Z

vláštní kapitolu představují balkánské státy, které se podle dalšího experta WIIW Vladimíra Gligorova potýkají se třemi zásadními problémy - přílišnou industrializací, vysokou nezaměstnaností a obrovským zadlužením. Jestliže balkánského regionu činí 100 miliard USD, pak jeho dluh dosahuje poloviny této hodnoty. Situaci zde komplikuje dezintegrace a obchodní vztahy zatěžuje existence příliš mnoha malých států.

Zdroj: HN z 6. 4. 2000

 

 

 

 

 

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU