Dluhy se zvětšují, propouštět se bude i nadále

Začíná se mluvit o tom, že jediným rozumným východiskem je konkurs a prodej. Pomoc nabízí i stát. Ale ať už zachrání hutě vláda, nebo je převezmou zahraniční investoři, je jasné, že se nevyhnou dalšímu zeštíhlování a propouštění. Klíčové hutní provozy jsou soustředěny na Ostravsku. Nová huť, Vítkovice a Třinecké železárny vyrábějí 90 procent tuzemské oceli. A právě Vítkovice a Nová huť mají dnes největší problémy. V minulých letech se vyčerpaly modernizací svých provozů a jejich dluhy se počítají na desítky miliard korun.

Vítkovice musely podle vládního usnesení zrušit vysoké pece, aglomeraci a koksovnu. Spolu s Novou hutí pak založily podnik Vysoké pece Ostrava. S tím se však ekonomicky nevyrovnaly. Nedokázaly se zbavovat nepotřebného majetku a zároveň efektivně vyrábět a prodávat. V loňském roce vykázaly rekordní ztrátu ve výši 8,5 miliardy korun. I problémy Nové huti se zvyšují. Firma investovala přes 10 miliard do minihuti, odkud má ročně vycházet milion tun válcovaného pásu a pracovat tu má 400 lidí.

Co bude dál? Hutě v každém případě čeká další zeštíhlení a dokončení privatizace to ovšem znamená ztrátu dalších stovek i tisíců pracovních míst. Podle vládního plánu, který má do konce května schválit Evropská unie, se bude výroba oceli do roku 2005 pohybovat zhruba na úrovni šesti milionů tun. Pak by měla opět stoupat, ovšem jen mírně.
O práci přijdou další desítky tisíc lidí

Obrovské změny se ovšem očekávají ve vnitřním uspořádání firem. Hutě by se podle vládního plánu měly zbavit nejméně 20 procent výrob a propustit 27 tisíc lidí. Pak bude v hutních provozech pracovat 15 tisíc lidí a produktivita by se měla zvýšit ze současných 160 tun za rok na pracovníka zhruba na 400 tun. To je výsledek srovnatelný s údaji hutí v západoevropských zemích. Zda se to podaří, však není úplně jisté. Situace je totiž mnohdy naprosto nepřehledná a jednotlivé firmy přicházejí s naprosto nečekanými informacemi.

Kupříkladu minulý týden se podle ČTK manažerská skupina Petrcíle, která ovládá Novou huť, rozhodla prodat procento akcií soukromé firmě. Podle původních předpokladů přitom měl její podíl odkoupit stát, aby jej mohl nabídnout zahraničnímu investorovi. Jaký byl důvod prodeje, zatím nikdo neupřesnil. Ostravsko se s problémy hutí vyrovnává jen s velkými obtížemi. Míra nezaměstnanosti ve městě se vyšplhala již na 16,7 procenta. Zhruba každý třetí nezaměstnaný v ČR pochází právě ze severní Moravy. Kromě hutí propouštějí i doly, které procházejí podobným vývojem. V roce 1989 pracovalo v Ostravskokarvinských dolech 100 tisíc lidí, nyní jich je 36 tisíc a toto číslo ještě není konečné. Podle ředitele Úřadu práce v Ostravě Zdeňka Prouzy se tempo růstu nezaměstnanosti v letošním roce zpomalilo.

V severomoravské metropoli je bez práce více než 26 867 lidí, což je o 161 více než koncem února. Volných míst přitom není ani pět set. "V březnu jsme vyřadili z evidence 1979 osob, z nichž bezmála 70 procent našlo uplatnění. To je za posledních šest let absolutně nejlepší výsledek," pochvaluje si Prouza. Z větších ostravských firem propouštěly letos především Vítkovice (447 zaměstnanců) a OKD (142 lidí). Převažují pracovníci propouštění drobnými a středními podnikateli. Schopnost podnikatelské sféry pojmout propouštěné zaměstnance je vyčerpána. Jednou z posledních možností je přilákat zahraniční investory, ale ani to se Ostravě příliš nevede.