Zahraniční zájemce odrazuje nejasný právní rámec a nedostatečná ochrana investic
Očekávání brzkého ekonomického vzestupu válkou postižených částí bývalé Jugoslávie se nenaplnilo. V Bosně a Hercegovině ani v Kosovu není podle mínění západních expertů zatím velká naděje na zlepšení. Pakt stability pro jihovýchodní Evropu naráží ve své ekonomické části na nepředstavitelné těžkosti a ekonomičtí experti jsou při prognózách dalšího vývoje velmi skeptičtí.
Li
st Neue Zürcher Zeitung na okraj nedávné tzv. donátorské konference v Bruselu obsáhle citoval jednoho z předních odborníků na Balkán Vladimira Gligorova z Vídeňského ústavu mezinárodních srovnávacích studií (WIIW). Ten vidí jednu z podstatných překážek v rozdílných přístupech evropských a amerických činitelů při stanovování ekonomických priorit, v procedurálních rozporech a doslova v boji o moc. Důsledky této situace nemohou mít jiný než neblahý dopad na hospodářství a životní úroveň obyvatelstva.Údaje o
Bosně hovoří o tom, že hrubý domácí produkt na obyvatele dosahuje sotva tisíce dolarů a že nezaměstnanost postihuje asi dvě pětiny procent obyvatel. V Kosovu je situace ještě horší, HDP na obyvatele poklesl na pouhých 400 dolarů a nezaměstnanost postihuje 70 procent obyvatel. Tato čísla ovšem nemohou být vzhledem k situaci panující v této oblasti úplně přesná, spíš se zdá, že skutečnost je ještě horší.Snaha o ekonomické povzbuzení postjugoslávského prostoru naráží také na fakt, že nebyly transformovány ekonomické struktury zděděné z minulosti. Většina podniků byla státní a nacionalistické politické strany se po skončení konfliktu zmocnily jejich vedení. Koncepce jejich řízení přetrvává z Titova období a podniky se staly důležitými zbraněmi v politickém zá
pase, soudí západní pozorovatelé. Privatizace zatím naráží na velké problémy, západní představy o prodeji státního majetku se tu nesetkávají s velkým porozuměním. Vedle nezaměstnanosti je také velkým problémem stále vysoký schodek zahraniční výměny a s tím spojený deficit platební bilance, který v Bosně dosahuje 35 procent HDP.Zahraniční investice, které měly být "tahounem" bosenské ekonomiky, přešlapují podle názoru ekonomických expertů na místě. Prostředky ve výši asi jedné miliardy dolarů, které poskytly mezinárodní instituce v minulém roce, směřovaly především do obnovy dopravní infrastruktury a veřejných budov (školy, nemocnice). Naproti tomu soukromé subjekty zatím se zapojováním svého kapitálu do bosenské ekonomiky váhají.
Hlavní překážkou se zdá být malá ochota politických činitelů zbavit se firem, které jim poskytují nezanedbatelnou část ekonomické moci, za druhé pak sami zahraniční investoři váhají, protože ochrana investic do bosenské ekonomiky se jeví jako velmi nedostatečná. Privatizace by se a
le podle očekávání měla v tomto roce rozběhnout, na prodej je mimo jiné velká část energetických zařízení. Tento rok by měl být podle řady expertů rozhodující už proto, že mezinárodní pomoc by měla být po roce 2000 značně omezena. Naznačila to zmíněná dárcovská konference, na níž bylo sice přislíbeno vyčlenit 2,4 miliardy eur pro celý region, avšak na Bosnu a Hercegovinu nebylo pamatováno takovým dílem, jak by si byli představovali tamní činitelé.Zdroj: HN z 10. 4. 2000
Vedro dorazilo do českých končin. Kdo nezvládne všechny otázky našeho kvízu, ten může čekat se svým autem problémy
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
