Švédsko úspornou politikou oživuje růst

Statistické údaje švédské centrální banky z minulého týdne potvrdily všeobecné očekávání, že se země jasně dostala do fáze růstu. Uspokojení nad tím, že se hrubý domácí produkt loni zvýšil o 3,8 procenta, umocňuje informace o vytvoření 90 tisíc nových pracovních míst. Také maloobchodníci potvrzují, že tržby za leden a únor byly o pětinu vyšší než před rokem. Viceguvernér Centrální banky Villy Bergström se domnívá, že nynější hospodářská situace je nejslibnější za posledních třicet

Nebylo ovšem snadné se k ní propracovat. Důležitou roli v oživování ekonomiky sehrálo zapojení dosud nevyužitých zdrojů, kterých se ekonomika chopila po krizi na počátku devadesátých let. Také inflaci, jak zaznělo v těchto dnech na mezinárodním finančním fóru ve Stockholmu, se po celou dobu dařilo udržovat ve stanoveném pásmu. Cestu k vyrovnanému ekonomickému vývoji země nastoupila v létě 1993. Vytyčila ji série veskrze nepopulárních restriktivních opatření hlavně v sociální sféře, jako bylo napříkla

Jedním z dalších stimulů hospodářského růstu byly investice, které sice nedosahovaly takového boomu jako ve Spojených státech, ale postupem času vedly k potenciálně vyšší výrobě a růstu poptávky bez inflačních tlaků. Všeobecně se vývoj USA a Švédska nedá porovnat, i když k tomu někteří tíhnou. Američani totiž na rozdíl od Seveřanů už po dlouhou dobu maximálně využívají své zdroje. V neposlední řadě se o pozitivní vývoj postaral i ro

Během 90 let se tak Švédsko pomalu, ale jistě dostalo z problémů, které ho nejvíce tížily. Vládní dluh se podařilo snížit z 80 procent HDP v roce 1995 na loňských 70 procent a zahraniční dluh ve stejném čase ze 40 na 20 procent HDP.

Dalším "sokem" ekonomů pak byla inflace, která se v posledním desetiletí pohybovala na historicky vysoké úrovni. Pro letošní rok vláda na základě výpočtů Institutu pro konjunkturu (IK) očekává hospodářský růst o 3,9 procenta, mnozí však předpokládají, že bude vyšší. Inflace se podle jeho expertů má pohybovat na úrovni 1,3 procenta a míra nezaměstnanosti má během dvou let klesnout z 4,9 procenta na 4,0 procenta.

Ale přesto všechny tyto pozitivní zprávy je stále třeba myslet na možné hrozby, jako jsou například přehřátí ekonomiky, nebo pro tuto skandinávskou zemi příznačné riziko růstu soukromého zadlužení. Lars Nyberg, zástupce šéfa centrální banky před tímto problémem varuje. Švédo

Propočty IK udávají, že příjmy domácností by se mohly zvýšit o 11 procent. Proti přehřátí ekonomiky, které by mohl způsobit rychlejší růst příjmů ve Švédsku než v Evropské unii, se švédská národní banka brání zvýšením úrokovýc

Zdroj: HN z 10. 4. 2000