Byty stavěné se státní dotací nejsou laciné

12.04.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Díky státním dotacím se po letech nezájmu v poslední době rozjíždí výstavba obecních bytů, ne vždy je však dostanou lidé, kteří na ně v pořadnících čekají

Díky státním dotacím se po letech nezájmu v poslední době rozjíždí výstavba obecních bytů, ne vždy je však dostanou lidé, kteří na ně v pořadnících čekají. I zástupci obcí či ministerstva pro místní rozvoj přiznávají, že se často ztrácí původní smysl dotací - umožnit bydlení mladým rodinám, které nemají peníze na koupi vlastního bytu. Nejenže se za ně stavějí byty, za jejichž získání musí budoucí nájemníci zaplatit statisíce korun. Stává se i to, že byty, na něž v dotacích přispěl

i všichni daňoví poplatníci, jsou nakonec tak drahé, že o ně není zájem a zůstávají neobsazené. A v pořadnících jednotlivých měst dál čekají stovky lidí na obecní byty. Státní dotace, které obecní výstavbu rozhýbaly, vydává stát od roku 1995 a činí 320 tisíc na jeden nový nájemní byt. Zatímco v roce 1996 se takto začalo stavět 4700 obecních bytů, loni už jich bylo asi 9000.

STÁT SE NÁJEMNÍKEM STOJÍ STATISÍCE KORUN

V obci Větřní na Českokrumlovsku postavili radní 23 půdních vestaveb se státní dotací. Přestože na pořadníku zájemců o obecní byt je 170 žadatelů, o nové bydlení skoro nikdo nestál. Obec totiž chtěla, aby nájemníci uhradili přes tři sta tisíc korun za byt. "Měl jsem o ten byt zpočátku docela zájem. Ty peníze bych na to možná i sehnal, ale nakon

ec jsem od toho ustoupil. Na to, že jde o malou půdní vestavbu, kam bychom se s rodinou jen těžko vešli, je to drahé," říká sedmadvacetiletý muž z Větřní.

Nakonec se s manželkou a dítětem raději odstěhovali do Českých Budějovic, kde sehnali podnájem. Starosta Větřní Petr Laisek přesto nepovažuje dotace za promarněné: "Poté, co jsme zjistili, že si naši obyvatelé nemohou byty dovolit, jsme je nabídli i ostatním občanům z okolí. Jako neúspěch to však nebereme a chystáme další bytovou výstavbu." Statisíce koru

n, které si budoucí nájemníci předplácejí proto, aby získali možnost bydlet v obecním bytě, přitom nejsou zdaleka výjimkou, spíše pravidlem.

Zástupci ministerstva pro místní rozvoj si sice uvědomují, že se tím mění původní záměr dotací, rozhodli se však chování obcí tolerovat. "Původní myšlenka byla, že obce budou stavět byty za své peníze a my jim pomůžeme dotací. Obce však na výstavbu nemají. Proto jsme připustili spoluinvestorství třetí osoby. Tou ale nesmí být přímo nájemník, to už by nebylo nájemní byd

lení," říká ředitel bytové sekce Jan Wagner. Obce ovšem přišly na to, jak získat od budoucích nájemníků peníze i při dodržení této podmínky.

CEST K ZÍSKÁNÍ PENĚZ OD NÁJEMNÍKŮ JE VÍC

Některá města získávají chybějící prostředky na výstavbu bytů tak, že žádají budoucí nájemníky o půjčku. V městské části Brno-Líšeň tímto způsobem loni postavili 80 malých bytů, dalších 80 je ve výstavbě. "Bez státní dotace bychom do stavby bytů vůbec nešli. Abychom je však mohli dostavět, musí si městská část od každého záj

emce o byt vypůjčit asi dvě stě tisíc korun," vysvětluje tajemník městského úřadu v Brně-Líšni Vlastimil Kalousek. Jiné obce mohou zase požadovat, aby si zájemci o byt předplatili nájemné na roky dopředu. Například radní v Kopřivnici vypracovali projekt na 12 obecních bytů.

Čtyři a půl milionu korun ze státní dotace a 14 milionů z městské pokladny však nestačilo, a tak další peníze museli vložit i budoucí nájemníci. Radnice rozhodla, že byt přidělí těm, kteří budou ochotni složit co nejvíc peněz na předplacení nájmu. "Nejdříve jsme chtěli, aby zájemci složili nejméně 500 tisíc, ale nikdo se nám neozval. Pak jsme snížili minimum na 300 tisíc a o byty projevilo zájem asi dvacet lidí," řekl vedoucí bytového odboru kopřivnické radnice Igor Kocurek. Poznamenal vš

ak, že absolutní vítěz, který si mohl byt jako první vybrat, předplatil nakonec 700 tisíc. Nejspornějším způsobem, jak mohou obce získat peníze od zájemců o bydlení, je družstvo. Budoucí nájemníci zaplatí obvykle statisícový vstupní členský podíl a družstvo se pak stává spoluinvestorem s tavby spolu s obcí.

Družstvo ještě často požaduje po nájemnících každý měsíc několikatisícové splátky společné družstevní hypotéky. Přestože v této podobě se město vzdává možnosti ovlivnit výběr nájemníků i výši budoucího nájmu, ministerstvo pro místní rozvoj to toleruje. "Nájemník se sice podílí na výstavbě, ale není přímo investorem, tím je družstvo. Bydlící právně zůstává nájemníkem vůči obci a družstvu," říká Jan Wagner. Tuto for mu zvolila řada měst, které stejně jako P

raha spolupracují s firm ou Petr Vocel. Například v Jindřichově Hradci se takto staví 139 bytů, prvních 14 se bude předávat nájemníkům již v tomto měsíci. Komu? "Těm, kteří si při vstupu do družstva a složení členského příspěvku vy brali právě tyto byty," říká vedoucí odboru investic na jindřichohradecké radnici Vladimír Krampera.
NA LIDI Z POŘADNÍKŮ VĚTŠINOU NEDOJDE

Přestože většina měst vede stále ještě pořadníky neboli seznamy žadatelů o byt seřazené podle sociální potřebnosti zájemců, při výstavbě bytů s dotací na ně většinou nedojde. Příkladem může být zmíněná Kopřivnice, kde jsou v pořadníku stovky lidí. Ti však mají zájem o levné bydlení a byty, které se rozdělují podle principu "kdo dá víc", tuto představu nesplňují. "Lidi ze seznamu žadatelů jsm

e při nabízení nových bytů oslovili také, ale ti většinou nemají peníze na to, aby se na výstavbě bytů mohli podílet," uvedl Igor Kocurek z kopřivnické radnice. V Jindřichově Hradci se radnice dokonce zcela vzdala možnosti oslovit lidi, kteří byty nejvíc potřebují. "Výběr nájemníků provádí družstvo založené spoluinvestorem.

Družstevníkem se tak může stát kdokoli, kdo složí vstupní podíl. Ten činí u bytu 2+1 zhruba 240 tisíc. Pořadník jsme od ledna zrušili," říká Vladimír Krampera z jindřichohradecké radnice. Právě tento způsob rozdělování bytů postavených ze státní dotace kritizuje předseda bytové komise Svazu měst a obcí Josef Dobrý. "Pokud obec staví se státní dotací nové byty, tak by měla umožnit všem svým občanům ucházet se o takový byt. Měla by si vytvořit soupis žadatelů o tento byt a stanovit kritéria, která pomohou seřadit je podle naléhavosti," říká Dobrý. On sám jako starosta Prahy-Letňan organizoval podobným způsobem v minulých letech výstavbu nových bytů v půdních prostorách.

Zdroj: MF Dnes z 12. 4. 2000


Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU