Oproti závěru loňského roku se v prvním čtvrtletí dynamika polské ekonomiky celkově snížila. V prvních třech měsících letošního roku vzrostl hrubý domácí produkt u našich severních sousedů o šest, nikoli o sedm procent, jak původně očekávali. Ve druhém čtvrtletí pak zřejmě vykáže pětiprocentní růst. Vyplývá to z právě zveřejněného šetření polského Centra pro sociálně ekonomické analýzy (CASE). Je to první obsáhlý rozbor vydaný poté, co Polsko minulý týden
uvolnilo kurs zlotého. Tento dlouho připravovaný krok nakonec paradoxně přišel vpředvečer turbulencí na světových burzách a z krátkodobého hlediska je tedy jeho efekt značně sporný.Navzdory rychlému zvyšování průmyslové produkce a značnému zefektivňování hospodářské činnosti v polské ekonomice sílí nepříznivé trendy u některých základních makroekonomických veličin. Analytiky znepokojuje zejména slabá výkonnost vývozu, vysoký schodek na běžném účtu platební bilance, zvýšení inflace nad deset procent a vývo
j na pracovním trhu.Mirosław Gronicki z CASE vidí za vším "velmi slabý vývoz", to jest skutečnost, že Poláci "netěží tak jako Češi nebo Maďaři ze zvýšené poptávky v Evropské unii". Pro včerejší vydání listu Gazeta Wyborcza vysvětlil důvody: "Euro vůči zlotému oslabilo, kdežto proti koruně a forintu posílilo. Zlotý byl uvolněn příliš pozdě. Navíc Češi a Maďaři vyvážejí více hotových výrobků, kdežto u nás převládají polotovary."
Evropská komise v pravidelné kvartální zprávě publikované koncem minulého týdne konstatovala, že stagnace vývozu - vzdor zlepšení mezinárodní konjunktury - svědčí o slabé konkurenceschopnosti polské ekonomiky. Prodeje do zahraničí tvoří jen 17 procent tamního HDP, zatímco dovozy už skoro třetinu. Pouhá třetina polského exportu připa
dá na výrobky s vysokým podílem přidané hodnoty.Pro hospodářskou politiku vlády je teď největší výzvou potřeba udržet pětiprocentní růst při souběžném snižování deficitu na běžném účtu. Vzhledem k chabé dynamice vývozu se úřady snaží čelit schodku vhodnou měnovou a rozpočtovou politikou. Zvýšení úrokových sazeb svědčí podle Bruselu o odhodlání Polské národní banky dusit inflaci. Ta však - jak se shodují analytici domácí i zahraniční - poroste nejméně do poloviny roku. Způsobuje ji hlavně enormní nárůst sp
otřebitelských úvěrů, ale také zdražování potravin.Uvolnění zlotého a také pevné odhodlání držet dodatečné devizové příjmy z privatizace na zvláštním účtu může zabránit nadměrnému zhodnocování zlotého. Národohospodáři by měli, jak napsala Rzeczpospolita, vzít v úvahu možné snížení zahraničních investic, tím spíše, že po letošním klíčovém privatizačním roce příjmy z prodejů prudce poklesnou. Za této situace podle listu může "zvláštní devizové konto představovat svého druhu nárazník umožňující překlenout me
zeru na běžném účtu".Nedávný propad na Wall Street, který vedl k oslabení zlotého, naznačil, jak silně může polskou ekonomiku ovlivňovat vývoj na hlavních světových burzách a případné další zvyšování ve vyspělých zemích. To by mohlo vést k odlivu portfoliového kapitálu a zabrzdění zahraničních investic a pak by se dalo čekat další znehodnocení měny a opětovný růst inflace. "Zlotý ještě neřekl své poslední slovo a v nejbližších dnech se můžeme dočkat dalšího spekulativního pokusu o jeho osl
abení," citovala včera agentura Reuters Witolda Woźniaka, dealera Deutsche Bank ve Varšavě.Zdroj: HN z 21. 4. 2000