Privatizace energetických společností, o níž bude v příštích týdnech rozhodovat vláda, může přinést do státní pokladny až 176 miliard korun. Prodeje by se měly uskutečnit převážně příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že za balík 67 procent akcií elektrárenské firmy ČEZ může dostat 54 až 82 miliard korun a za osm distributorů elektřiny alespoň 44 miliard. Necelou polovinu dosud státního podniku Transgas si úřad cení na 30 miliard a výn
os z prodeje distributorů plynu odhaduje nejméně na 20 miliard korun. Kdo státu tyto peníze zaplatí? V podstatě výhradně zahraniční společnosti. Ty také již skoupily volně prodejné akcie energetik i podíly, které v nich držely obce a města - podle odhadů ministerstva financí za ně už nyní utratily 25 miliard korun. Největším investorem do distribučních firem je zatím německá společnost Bayernwerk z energetického gigantu VIAG, která v tuzemsku za nákup akcií zaplatila 16 miliard korun. "Naší strategií je tři distributory elektřiny a tři distributory plynu od státu získat a poté je spojit do jedné společnosti," říká jednatel Bayernwerku Bohemia Miroslav Píše.Spojení by mělo především ušetřit náklady, a zvýšit tak konkurenceschopnost společností na evropském trhu. Kromě distribucí by chtěl Bayernwerk získat i Transgas. "Naopak koupě akcií ČEZ naší strategií není," uvedl Píše. Klíčovými zájemci o distribuce jsou také německé společnosti Ruhrgas, Wintershall či RWE. Ministerstva ve svých návrzích také upozorňují,
že vítanými zájemci budou i institucionální investoři, například penzijní fondy. Ministerstva financí a průmyslu, která pro vládu připravila návrh postupu privatizace energetik, se shodují, že o elektroenergetice a plynárenství se má rozhodovat vcelku. Buď by se měl na prodej distributorů vázat i prodej určitého balíku elektrárenské společnosti ČEZ či státního dovozce plynu Transgas, nebo by se měl prodat nejdříve ČEZ a Transgas, a teprve poté distribuční společnosti.Přednostní prodej ČEZ má však podle ministerstev háček. Hodnota společnosti totiž bude mnohem vyšší až po dokončení stavby jaderné elektrárny Temelín, což se očekává nejdříve v dubnu roku 2001. Privatizace energetik, které by se měly se svým novým majitelem co nejrychleji připravovat na zrušen
í monopolu v odvětví, by se tím zdržela. Právo vybrat si svého dodavatele a volně s elektřinou obchodovat přitom mají velké firmy dostat podle návrhu nového energetického zákona již od roku 2002. Před prodejem ČEZ musí vláda také vyřešit problém, jak z podniku vyčlenit soustavu přenosových sítí, která je nyní jeho stoprocentní dcerou s jménem ČEPS. Úřady považují za "nejméně rizikovou cestu" zestátnění ČEPS její prodej do rukou nově založené státní firmy. Stát by za ni zaplatil z výnosu prodeje jiných firem, například Severočeských dolů, nebo z výnosu prodeje akcií samotného ČEZ s odloženou splatností. Návrh ministerstev o postupu privatizace bude nicméně jen rámcový a detailní projekt by měly do konce roku připravit dvě vybrané poradenské firmy.Zdroj: MF Dnes z 21. 4. 2000