Penzijní připojištění stále velká část klientů chápe jako krátkodobé zhodnocování peněz s využitím státní podpory, a nikoli jako dlouhodobé spoření na stáří. "To způsobuje každoročně vysoký odliv peněz z penzijních fondů," řekl včera Marián Klásek z Czech Rating Agency, která zpracovala analýzu sektoru penzijních fondů. Ačkoli na konci loňského roku přesáhl počet klientů fondů dva miliony osob, zhruba za pět let existence systému ukončil spoření již
jeden milion osob. Z něho obnovilo spoření asi 60 procent lidí. "Naspořené peníze však již do fondů nevložili," dodal Klásek.ŠPATNÉ PENZIJNÍ PLÁNY
Nestabilitu v řadách klientů založily samy fondy tím, že při splnění podmínky 50 let věku nabízely výplatu dávek i po jednom roce spoření. Penzijní připojištění pak nejčastěji uzavírali lidé ve věku 45 až 55 let. "Z celkového počtu žádostí o výplatu požádalo 82 procent o jednorázové vyrovnání a pouze dvě procenta o výplatu starobní penze. Ostatní požádali o
výplatu ještě před vznikem nároku na výplatu penze," konstatoval Klásek.STABILIZACE FONDŮ BUDE POMALÁ
Loňská novela zákona upravuje podmínky, takže nárok na výplatu penze vzniká až v 60 letech a minimálně po pěti letech spoření. Plány však fondy musí upravit do letošního 3. května. Příliv 120 tisíc osob v posledním čtvrtletí loňského roku je tak podle odborníků motivován především tím, aby ještě mohly spořit podle starých, měkčích podmínek. "Dá se předpokládat, že kolem roku 2003 vznikne velké části no
vých klientů nárok na výplatu a ze systému vystoupí. "Minimálně do roku 2005 tak systém bude vykazovat značné výkyvy v příchodech a odchodech klientů," uvádí analýza.NOVÁ KONKURENCE?
Sociálnědemokratický kabinet chce nyní prosadit zaměstnanecké penzijní fondy. Nyní připravuje příslušný zákon. Zaměstnanecký penzijní fond by podle vládních představ mohla založit každá firma bez ohledu na počet zaměstnanců. Limitem zatím není, na rozdíl od komerčních fondů, ani výše základního kapitálu. Do fondu by si spořil sám zaměstnanec a přispívala by mu také firma. Oba by si mohli příspěvky odečíst z daní. "Tento systém by mohl zaručit lidem vyšší výnosy. Na rozdíl od komerčních fondů by totiž nemusel dávat peníze na reklamu a dealery, kteří budou připojištění nabíze
t," říká ministr práce Vladimír Špidla. Vládou schválené vize však podle odborníků nedávají jistotu, že úspory v těchto fondech budou bezpečné.Ke kritikům se přidal i ministr financí Pavel Mertlík. "Po pádu kampeliček jsem změnil názor na tyto fondy. V okamžiku, kdy by zkrachoval první fond, by stejně všichni chtěli, aby jim stát garantoval peníze," řekl Mertlík na kongresu Světové banky ve Washingtonu. Klíčovým problémem je totiž dozor. Ministerstvo práce přiznává, že dohled nad bezpečím nebude jednoduchý
. "Vzhledem k tomu, že mohou vzniknout stovky nebo i tisíce zaměstnavatelských penzijních fondů, je zřejmé, že nebude v silách státního dozoru zkontrolovat každý fond," uvádí návrh ministerstva práce, který schválila vláda.
Zdroj: MF Dnes z 27. 4. 2000