Kdy potřebujete souhlas zaměstnavatele při další práci či podnikání?

21.05.2021 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Vykonávat, ať už samostatnou nebo závislou, výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, smějí zaměstnanci jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

Chce-li zaměstnavatel zabránit, aby jeho bývalí zaměstnanci nezneužili kontakty, poznatky, dovednosti, které u něj získali, u konkurence, pak s nimi musí dohodnout konkurenční doložku. A ta není zadarmo.

Zákaz konkurence během zaměstnání naproti tomu vyplývá přímo ze zákoníku práce. Zákaz ho tak nic nestojí. Zaměstnavatel žádnou dohodu se zaměstnancem uzavírat nemusí. Zákaz jiné výdělečné činnosti bez souhlasu zaměstnavatele

Před tím, aby zaměstnanci podnikali ve stejném odvětví sami nebo měli "vedlejšák" ještě u konkurence, tedy chrání zaměstnavatele přímo zákoník práce. Žádné dohody o ochraně svého know-how uzavírat se zaměstnanci nemusí. Zákoník práce zakazuje zaměstnancům konkurenční jednání zaměstnance vůči zaměstnavateli, a to s jedinou výjimkou: pokud by s tím zaměstnavatel sám souhlasil.

Omezení dalších činností vedle zaměstnání

Zaměstnanec může mít zaměstnání kolik jen zvládne a stihne. Také může vedle zaměstnání podnikat. Ale jeho další výdělečná činnost nesmí zasahovat do oprávněného zájmu jeho zaměstnavatele. Nesmí vést ke zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání. Nesmí vést ani ke konkurenčnímu střetu zájmů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, případně další (třetí) osobou (dalším zaměstnavatelem).

Zákoník práce proto omezuje zaměstnance ve výkonu výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, a to po dobu trvání zaměstnání. Zaměstnanec k výkonu jiné výdělečné činnosti v oboru působnosti zaměstnavatele potřebuje jeho písemný souhlas. A to předchozí souhlas. Pokud jej nezíská, nesmí v oboru činnosti zaměstnavatele sám začít podnikat, ani nastoupit do jiné firmy, která se věnuje stejné nebo obdobné činnosti. A stačí při tom, když je shoda v předmětu činnosti třeba jen částečná.

Udělený souhlas lze později odvolat

Zaměstnavatel také může zprvu souhlas udělit a posléze si ho rozmyslet. Třeba mu konkurence zprvu nevadí. Působí jen regionálně. A pak rozšíří pole působnosti a konkurence mu začne vadit.

Pokud zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být i odvolání písemné. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci své počínání objasnit. Zaměstnavatel musí v odvolání souhlasu uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit.

Čtěte také: Vše o konkureční doložce

Zákaz pracovat nebo podnikat v oboru zaměstnavatele

Zdroj: Depositphotos

 

Jak zjistit předmět činnosti zaměstnavatele

Předmět činnosti zaměstnavatele lze zjistit u firem zapisovaných do obchodního rejstříku z tohoto rejstříku. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění se zjistí z tohoto oprávnění. U organizačních složek státu a příspěvkových organizací třeba územních samosprávných celků vyplývá předmět činnosti zpravidla z příslušných zákonů a ze zřizovacích listin.

Co vše nelze bez souhlasu vykonávat

Výdělečnou činností se v dané souvislosti rozumí každá legální činnost vykonávaná za účelem získání majetkového prospěchu. Není přitom rozhodující, zda zaměstnanec dosáhne zisku nebo ne. Proto i neúspěšná, krachující činnost je bez souhlasu zapovězena. Za výdělečnou činnost je přitom třeba považovat

  • jakýkoliv pracovněprávní vztah (pracovní poměr, dohody o práci konané mimo pracovní poměr - dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti),
  • podnikání na základě živnostenského nebo jiného oprávnění,
  • činnost ve prospěch obchodní společnosti, jíž je zaměstnanec společníkem, nebo je členem statutárních či kontrolních orgánů.

Co je i v oboru, jaký má zaměstnavatel, dovoleno i bez souhlasu

Je ale na druhou stranu povoleno být pouhým společníkem jiné firmy, pokud společník není zároveň jejím jednatelem nebo se nepodílí na zařizování záležitostí společnosti. Pokud se třeba jen účastní valné hromady a podílí na zisku nebo ztrátě. Prostě pokud jen využívá kapitál - prostředky, které do ní vložil, ale sám k podnikání a chodu společnost jinak více nepřispívá. Nesmí společnost řídit, zařizovat její obchody apod.

Omezení se také nevztahují na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. K těmto činnostem zaměstnanec souhlas zaměstnavatele nepotřebuje.

Více zákazů pro zaměstnance veřejné správy

Zaměstnanci státu, územních samosprávných celků (o koho všeho jde, říká § 303 odst. 1 zákoníku práce) pak nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost. To ale neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni přímo zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost. Podnikat smějí tito zaměstnanci jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.

Na rozdíl od ostatních zaměstnanců se to vztahuje na veškerou podnikatelskou činnosti, i mimo obor působení zaměstnavatele. Ale i oni mohou bez omezení vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a věnovat se správě vlastního majetku.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU