Nová italská vláda, která by měla dovést zemi k volbám v dubnu příštího roku, se může opřít o solidní ekonomickou situaci. Až nečekaně hladce prošlo koncem minulého týdne v italském parlamentu hlasování o důvěře nové vládě levého středu premiéra Giuliana Amata. Ten chce během letošního roku uskutečnit reformu volebního systému, ale především se zaměřit na překonávání ekonomických problémů a zejména nezaměstnanosti.
Současná ekonomická situace Apeninského poloostrova je mnohem příznivější než v době, kdy Amato vstoupil do paláce Chigi (sídlo ministerského předsedy) v roce 1992 poprvé. Podle analýzy ministerstva financí by v letošním roce mohla italská ekonomika vykázat zvýšení o více než 2,5 procenta proti
vzestupu ve výši 1,9 procenta v minulém roce. Ovšem vyšší růst ekonomiky nemusí ještě znamenat, že se bude snižovat úroveň zadlužení. Třebaže se Italům podařilo přesvědčit partnery v EU o nezbytnosti přijetí Itálie do měnové unie, nesplňují zatím všechna maastrichtská kritéria. V roce 1999 se italský veřejný dluh pohyboval kolem 115 procent, pro letošní rok jej ministerstvo financí očekává pod hranicí 112 procent. Do roku 2003 by se měla úroveň zadlužení rovnat 100 procentům HDP. I to však je Maastrichtu hodně vzdáleno.Vyřešení tohoto problému představuje dlouhodobý cíl, pro Amata je však mnohem důležitější jednoznačně růstový trend, který má v italské ekonomice dále zesilovat.Premiér hodlá v ekonomickém vývoji země přikročit k některým zásadním úpravám. Hodlá snížit daňové zatížení z 43,3 procenta HDP v roce 1999 na 42,5 procenta v roce 2001. Rozpočet na příští rok by také neměl být schvalován až v září, ale měl by být znám již v červenci. A nezaměstnanost by se podle jeho prohlášení měla pohybovat v letoš
ním roce jen nepatrně nad deseti procenty proti 11,5 procenta v loňském roce.Zdroj: HN z 3. 5. 2000