První část zasedání Generální rady Světové obchodní organizace (WTO) údajně uspělo v obnovení důvěry mezi bohatými a chudými členskými zeměmi, ale skepticismus rozvojových států přetrvává. Světová obchodní organizace (WTO), která se od loňského prosince zmítá v krizi, již začala "vytvářet mechanismus řešení klíčových obchodních problémů rozvojových ekonomik". Prohlásil to včera v Ženevě generální ředitel WTO Mike Moore s tím, že jde o "velký krok správným
směrem".Podle agentury Reuters však představitelé 29 nejchudších zemí světa, které jsou členy WTO, vyslovili hluboké zklamání nad tím, že nejbohatší "velká čtyřka" - Spojené státy, země Evropské unie, Japonsk
o a Kanada - neplní své sliby. "Boháči" sice nabídli, byť ne zcela závazně, že sníží nebo zruší cla a kvóty na dovoz produktů z 48 hospodářsky nejméně vyvinutých zemí, ale zatím se nerýsují žádné konkrétní přísliby nebo definitivní rozhodnutí.Na středečním zasedání generální rady WTO, které bude pokračovat příští pondělí, například bangladéšský velvyslanec I. A. Čoudhurí vyslovil pochybnosti o reálnosti slibů zmíněné čtyřky nejbohatších, že pustí volně na své trhy veškerý export z nejchudších zemí. Další zástupci se pozastavili především na
d tím, že bezcelný přístup na vyspělé trhy se zřejmě nebude týkat textilu, konfekce a zemědělských výrobků, neboť vlády bohatých států podléhají tlaku silných domácích lobby, které je nutí k ochranářství. Přitom je asi těžko představitelné, že by tyto nejméně vyvinuté země mohly vyvážet něco jiného než suroviny, polotovary a případně textilie a konfekci.Zřejmě jediným schůdným způsobem, jak skutečně odstartovat nové kolo jednání o další liberalizaci mezinárodního obchodu, na němž mají hlavní zájem právě hospodářsky nejvyspělejší země, je přesvědčit představitele rozvojových zemí, že v procesu liberalizace služeb a obchodu se zemědělskými produkty nemohou
nic ztratit, ba spíše získat. Generální rada WTO se usnesla, že do letošního června, na kdy je svoláno její další, tentokrát mimořádné zasedání, budou členské země této organizace posuzovat plán opatření, jímž by se zlepšila pozice rozvojových států na světových trzích.Politika, kterou prosazuje generální ředitel WTO Mike Moore, je velmi delikátní, neboť musí přesvědčovat o změně stanovisek vlády nejchudších i nejbohatších zemí. Jak prohlásil za své nedávné návštěvy v USA, podíl 48 nejméně rozvinutých zemí na objemu světovém obchodu klesl od roku 1980 ze zanedbatelných 0,8 procenta na pouhých pět desetin
procenta. Z těchto zemí je 33 v subsaharské Africe, kde 600 miliónů lidí přežívá s příjmem jediného dolaru denně. "Není proto náhodné, že v těchto zemích nacházíme nejproblematičtější místa světa, kde jsou endemické občanské války, masová porušování lidských práv, genocida," řekl generální ředitel. Je ovšem velmi obtížné si představit, že nejbohatší země světa důsledně překonají své sobectví a egocentrismus. V případě uvolnění dovozu z 48 nejchudších zemí by je to však nemuselo příliš bolet.Zdroj: HN z 5. 5. 2000