Průměrný výdělek zaměstnance je věda. Jak se počítá a kdy který použít?

Průměrný výdělek zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v tzv. rozhodném období (což je vždy určité kalendářním čtvrtletí) a z odpracované doby v rozhodném období (v onom kalendářním čtvrtletí). 

Průměrný hrubý hodinový a měsíční výdělek

Základní formou průměrného výdělku je průměrný hodinový výdělek, kdy se započitatelné příjmy za určité čtvrtletí vydělí počtem odpracovaných hodin. Od průměrného hodinového výdělku se odvíjí např. výše náhrady mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance pro nemoc, úraz nebo nařízenou karanténu, nebo výše příplatků za přesčasovou práci, za ztížené pracovní prostředí atp. Průměrný denní resp. směnový výdělek už upraven není. 

Pro některé nároky, zejména na odstupné, se používá průměrný měsíční výdělek. Zákoník práce výslovně určuje, že pro účely odstupného (počítaného jako násobky průměrného výdělku) se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Průměrný měsíční výdělek se odvozuje od průměrného hodinového výdělku.

Jak na to? Zákoník práce říká, že má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Uplatní se tento vzorec:

Tím získáme hrubý průměrný měsíční výdělek. Ale při skončení pracovního poměru, pokud o to zaměstnanec požádá, je potřeba vyčíslit i průměrný čistý měsíční výdělek. Uvádí se v odděleném potvrzení doplňujícím potvrzení o zaměstnání. Toto potvrzení použije zaměstnanec pro Úřad práce, pokud žádá o podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Tip: Všichni platí státu stejně? Ale kdepak. Od jaké mzdy začíná zdanění práce klesat

Průměrný čistý měsíční výdělek

Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Mzdová kalkulačka 2025

Výpočet čtyřikrát do roka, k 1. lednu, dubnu, červenci a říjnu

Průměrný výdělek se zjišťuje čtyřikrát do roka, a to vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku a zohlední se přitom příjem za tzv. rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se totiž podle zákoníku práce zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období (předchozím čtvrtletí) z něhož se započítávají příjmy. Jde-li tak třeba o dovolenou čerpanou ve 3. kalendářním čtvrtletí, pak o výši náhrady mzdy za ni rozhoduje průměrná mzda dosažená ve 2. kalendářním čtvrtletí.

Ovšem pravidlo, že se průměrný výdělek zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního čtvrtletí, neznamená, že by v tento den musel být průměrný výdělek již skutečně zjištěn a vyčíslen. V praxi to zásadně ani není možné, neboť zpracování mezd probíhá po několik dnů na začátku následujícího měsíce. Nehledě na to, že 1. den nového kalendářního čtvrtletí může připadnout na víkend či svátek, kdy mzdová účtárna nepracuje. 

Nové pravidlo při počítání průměru, když končí zaměstnání na přelomu kalendářních čtvrtletí

Aby mohl být průměrný výdělek za určité kalendářní čtvrtletí vypočítán k prvnímu dni následujícího kalendářního čtvrtletí, je nově podmínkou, aby v tento den skutečně trval pracovní poměr. Nově je v zákoníku práce pravidlo, že má-li být průměrný výdělek použit po skončení pracovněprávního vztahu, použije se průměrný výdělek zjištěný naposledy v průběhu trvání pracovněprávního vztahu. 

V praxi totiž vznikaly nejasnosti kolem zjišťování průměrného výdělku při skončení pracovního poměru koncem kalendářního čtvrtletí (t. j. na přelomu dvou čtvrtletí) nebo koncem kalendářního roku (což je z hlediska zákoníku práce to samé, jen jde nejen o konec kalendářního čtvrtletí, ale navíc i konec kalendářního roku). Objevovaly se totiž názory, že průměrný měsíční výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícímu (až) po dni, v němž skončil pracovní poměr.

Takže v případě, kdy pracovní poměr končil např. posledním dnem 1. kalendářního čtvrtletí 31. března, se průměrný výdělek např. pro výpočet odstupného zjišťoval až k 1. dubnu, tedy z  výdělku v 1. čtvrtletí kalendářního roku. Podle nového pravidla, když musí být výdělek zjištěn ke dni, kdy trval pracovní poměr, se bude zjišťovat průměrný výdělek už zpětně k 1. lednu, takže z výdělku za 4. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Tip: Zaměstnanecké benefity mají po rozdělení nové limity, bez daně můžete dostat víc než průměrnou mzdu

Jak u dohod konaných mimo pracovní poměr

Průměrný výdělek zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se počítá podle stejných pravidel jako u pracovního poměru. Je-li ovšem sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, pak je podle speciálního pravidla (výjimky) rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu (a ne předchozí kalendářní čtvrtletí).

Čtěte také:

Zaměstnanci veřejného sektoru si díky rozšíření náhradních dob mohou přijít na vyšší výdělky

Příspěvek zaměstnavatele na produkty na stáří bude povinný. Ne automatický