Stát se zneužívání sociálních dávek nemůže bránit. Naopak firmám neschopnost jejich zaměstnanců pomáhá řešit průběžné financování. Mnohdy až třetina zaměstnanců ve firmách, které nejsou schopny vyplácet mzdy, odchází na nemocenskou. Stejnou situaci registrují podniky procházející procesem restrukturalizace a snižováním počtu pracovníků. Ti se "nemocí" brání ztrátě zaměstnání a uměle si prodlužují délku pracovního poměru. "Jde o velmi střízlivý odhad, zprav
idla je tento počet ještě vyšší," potvrdil našemu listu tento trend Milan Kramárik ze společnosti Quantum, která se zabývá restrukturalizací podniků. Podle něj jde hlavně o pracovníky v nižší příjmové skupině, tedy při mzdě v rozpětí čtyř až osmi tisíc korun měsíčně.Například podle zjištění HN z přibližně 2800 pracovníků Zetoru je 600 na neschopence. V minulých dnech byla doma i třetina zaměstnanců Dolu Kohinoor v Mariánských Radčicích na Mostecku. "S podobným trendem se setkáváme v celé firmě," uvedl tiskový mluvčí Mostecké uhelné Matěj Štětka. Podle něj jde hlavně o provozy, kde se chystá revitalizace.
"Děje se to běžně," potvrdil ředitel Expandia Holding Miroslav Singer. Podnik v případě nemoci svých zaměstnanců dostává od státu peníze, aby vyplatil nemocenskou dávku svým pracovníkům. Mezi faktickou výplatou peněz zaměstnancům a příjmem z rozpočtu však uplyne několik dní, které mohou pomoci podniku vylepšit cash-flow. "Jde minimálně o financování na tři dny," uvedl Singer. "Krachující podnik může tímto
způsobem tak trochu podtunelovat stát, děje se tak ale ve prospěch pracujících," dodal Singer.Podobné chování zaměstnanců má podle Kramárika jednu výhodu: Firma ušetří na mzdách. Na druhé straně však toto jednání ztěžuje proces restrukturalizace. "Některým zaměstnancům dáte sice výpověď, ale počítáte, že během výpovědní lhůty budou i nadále pro podnik pracovat. Ti však raději onemocní a natahují tak svůj pracovní poměr," dodal Kramárik. Poznamenal však, že pokud nemocný pracovník firmě neschází a vše fung
uje tak, jak má, znamená to, že se proces restrukturalizace obrací správným směrem. "Takový zaměstnanec není pro firmu přínosem," upozornil Kramárik a poznamenal, že jde výhradně o běžné pracovníky. "Manažer by to nikdy neudělal," sdělil.Na nemocenskou ma
jí nárok i zaměstnanci, za které podnik sociální pojištění neplatí - jde totiž o povinnost státu vůči pracovníkům. Samotná firma, ať již platící či nikoliv, je pouze prostředníkem převodu peněz mezi zaměstnanci a státem.Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) za rok 1999 se zvyšuje jak počet těchto případů, tak i průměrná doba pracovní neschopnosti. Z analýzy úřadu mimo jiné vyplývá, že jde o další příjmově zajímavější alternativy k nezaměstnanosti. Napomohlo tomu i zatraktivnění pobírání
nemocenských dávek po zavedení nové právní úpravy v říjnu loňského roku, která zvýšila hranici nemocenské vzhledem k průměrné mzdě z 64,9 procenta mzdy na 86,6 procenta. Dávky sociálního pojištění odpovídaly v loňském roce částce 19,3 miliardy korun a byly v meziročním srovnání o 0,8 miliardy vyšší.Stát se proti podobnému jednání nemůže příliš bránit. Musel by u každého případu dokazovat, že jde o nekalý úmysl, a poté celou věc předat soudu. Pouze ten může vyplacenou částku vymoci zpět.
Podobným únikem před hrozbou nezaměstnanosti jsou podle informací ministerstva i předčasné odchody do důchodu, které oproti předchozímu období nejsou penalizovány výrazným snížením penze. Jenom v loňském roce se meziročně zvýšil počet předčasných důchodců o 121 tisíc, což představuje nárůst oproti prosinci 1998 o celých 55 procent.Zdroj: HN z 18. 5. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
