Očekávaný vstup středoevropských zemí do Evropské unie posiluje už nyní zájem japonských společností rozvíjet aktivity v České republice, Maďarsku a Polsku. Zajímavé možnosti se rýsují v rozvoji soukromého sektoru, včetně privatizace, v programech péče o životní prostředí a technologické pomoci, upozornil čelný představitel frankfurtské pobočky Japonské banky pro mezinárodní spolupráci (JBIC) Kohei Nakaniši při včerejším pražském 5. společném zasedání Česko-japonského a Japonsko-č
eského ekonomického výboru.Japonští investoři se s nástupem na středoevropský i východoevropský trh opozdili, ale brzy budou aktivnější, doplnil ho úřadující viceprezident Japonsko-českého ekonomického výboru Jošio Kondó. Předpokládá, že zvlášť aktivně si povedou západoevropské pobočky japonských firem, které budou ve snaze o zlepšení konkurenceschopnosti své produkce přenášet výrobu do našeho regionu, budovat nové závody a vytvářet společné podniky.
"Mezi středoevropskými zeměmi není z japonského pohledu žádný rozdíl. Při umísťování investic může rozhodnout jedno jediné, třeba jen malé zvýhodnění," konstatoval Kondó. Dodal, že Česká republika by měla ve vztahu k japonským partnerům uvažovat nejen o přímých investicích, nýbrž i o strategii budování pevnýc
h hospodářských svazků.V České republice působí v současné době 59 japonských společností. Zabývají se především obchodem (38) a výrobou (13) a zaměstnávají více než 10 tisíc tuzemských pracovníků. Všechny plánují rozšíření a reinvestování dosaženého zisku. Japonské investice včetně přislíbených dosáhly 730 miliónů dolarů, kompletní investiční pobídky získaly společnosti Matsushita (Plzeň), Toray (Prostějov) a Showa (Kladno).
V současné době registruje společnost na podporu investic CzechInvest jedenáct japonských projektů, z nichž sedm usiluje o získání pobídek, informoval včera představitel CzechInvestu Josef Lébl. Zájmu japonských investorů chce CzechInvest vyjít vstříc zřízením speciální funkce japonského asistenta.
Po loňských pěti miliardách by letošní příliv zahraničních investic do ČR měl dosáhnout šesti miliard dolarů, oznámil včera Lébl. Celkovou částkou 19,3 miliardy dolarů za uplynulých deset let se naše republika téměř vyrovnala nedávné středoevropské jedničce Maďarsku (nyní vede Polsko); v přepočtu na obyvatele je Česko druhé jen s mírným odstupem za Maďarskem. Stoupající zájem zahraničních investorů usnadní nezbytnou restrukturalizaci české ekonomiky, jejíž produkce se už nyní podle japonských podnikatelů zlepšuje a prosazuje se v Japonsku,
Spojených státech a dalších vyspělých zemích. "Je to zajímavý trh," shodli se představitelé pražských poboček japonských firem.Včerejšího společného zasedání se zúčastnila reprezentativní delegace japonských podnikatelů představujících deset předních korporací, zástupkyně japonského ministerstva mezinárodního obchodu a průmyslu a organizace pro zahraniční obchod JETRO. Jejich partnery v dvoustranných jednáních byli manažeři významných českých a moravských exportních firem a bank.
Obchodní výměna mezi ČR a Japonskem vykazuje trvale schodek, který v letošním prvním čtvrtletí stoupl meziročně o téměř 400 miliónů na 4,2 miliardy Kč. Jeho snížení však není reálné, neboť restrukturalizující se ekonomika se těžko obejde bez japonských dodávek špičkové technologi
e.Česko-japonský ekonomický výbor se původně orientoval zejména na podporu dvoustranných obchodních vztahů. V posledních letech si za cíl klade též prohloubení spolupráce na třetích trzích. V první řadě jde o dodávky investičních celků pro energetiku, metalurgii, chemii a strojírenství, upozornil včera šéf výboru, viceprezident Hospodářské komory ČR Josef Cílek.
Jeho japonský kolega Seiki Tozaki přiblížil současné zotavování japonské ekonomiky, jehož vyhlídky ale považuje nadále za nejasné. Při překonávání recese už v globální ekonomice tradiční metody nefungují, a japonská vláda proto místo dosavadních obvyklých plánů přijala loni desetiletý výhled hlavních směrů hospodářské politiky.
Zdroj: HN z 18. 5. 2000