Kampeličky zkrachovaly, úroky v bankách klesají. Vyplatí se dnes vůbec spořit? Penzijní fondy nabízejí dlouhodobou investiční příležitost
. Výnos investora do penzijního fondu je tvořen státním příspěvkem, který se už od letošního roku nebude po dvou letech připojištění snižovat. Činí maximálně 150 korun při měsíčním spoření 500 korun. Při vyšších úložkách už neroste. Další část výnosu připisuje klientovi penzijní fond jako podíl na svém zisku.Nevěřte nereálným slibům
Dosud mělo penzijní připojištění charakter běhu na krátkou trať. Ukládaly se měsíčně v průměru 300 až 400 stovky. Po dvou letech si pojištění všechno vyzvedli. Za celých pět let existence penzijního připojištění 82 % smluv končilo výplatou jednorázového vyrovnání. P
ouze 2 % požadovala starobní penzi. Proto byly fondy nuceny mít peníze pohotově po ruce, aby mohly klienty na přání vyplatit. Nutnost udržovat vysokou likviditu ovlivňovala jejich investiční strategii. Ke konci roku 1999 měly celkem 40 % prostředků ve státních dluhopisech a pokladničních poukázkách, přes 35 % v ostatních dluhopisech, téměř 10 % v penězích a termínovaných vkladech a jen 10 % v akciích a podílových listech. Takto uložené rezervy však mají jen malý růstový potenciál a příliš velké výnosy neslibují.Dlouhodobě kolem čtyř procent
Novela zákona prodlužuje dobu připojištění a daňově motivuje ukládání vyšších částek. Zvýšení objemu prostředků nashromážděných fondy a jejich dlouhodobější uložení může výnosy ovlivnit pozitivně. Negativní dopad může naopak mít nedostatek kvalitních a zároveň bezpečných instrumentů. Odhad výnosů penzijních fondů, který uvedla na základě vlastní analýzy Czech Rating Agency, je 2 % nad úrovní inflace, což v podstatě odpovídá celosvětovému trendu. Pokud tedy fondy slibují
několikanásobné výnosy, musely by překročit bezpečnou míru investičního rizika, nebo by výnos dotoval jejich akcionář.V příštích letech by mohly fondy investorům připisovat kolem 4 %. Zdá se vám to málo? Reálný výnos z penzijního připojištění určuje stejně nakonec inflace. Na našem grafu reálného zhodnocení úspor v penzijních fondech je vidět, že vysoká procenta neznamenají ještě automaticky velké zisky.
Obratné investování však není všechno. Výnosový potenciál fondu může pozitivně ovlivnit snížení provozních nákladů. Dnes tvoří v průměru 3 % spravovaného majetku. Velkou položkou jsou zejména výdaje spojené s financováním rozjezdu fondu a získáváním klientů pomocí dealerských sítí. Ty se v řadě případů nepodařilo udržet pod kontrolou. Dá se očekávat, že v
dobře spravovaných velkých fondech začnou provozní náklady klesat.Na konci připojištění ukrojí z výnosu ještě 15 % daň. Od letošního roku se však dočkají výhody všichni, kdo budou ukládat více než 500 korun měsíčně. Mohou si odečíst od základu daně až 12 000 korun ročně, což zvýší výsledný investiční efekt.
Jaká jsou rizika
Při posuzování každé investice je důležité zvážit riziko, a to platí i pro penzijní fondy. Dnes jich je 22 aktivních, z toho pět největších má kolem 90 % trhu. V nejbližší době se dá očekávat další koncentrace, protože novela zákona požaduje zvýšení základního jmění fondů z 20 na 50 milionů korun a někteří akcionáři na to nebudou mít. V průběhu dvou až tří let by měl počet penzijních fondů založených na občanském principu klesnout n
a 12 až 15. To zlepší přehled a možnost účinné kontroly.Novela zákona omezuje rizika sytému i v dalších směrech. Brání propojení vlastníka a depozitáře, přičemž depozitáři dává větší odpovědnost za hospodaření s prostředky fondu, dále se rozšiřují pravomoci kontroly ze strany Ministerstva financí i Komise pro cenné papíry a zpřísňuje informační povinnost. Zájemce o penzijní připojištění zatím musí přijmout riziko, že jeho peníze ve fondu nejsou ze zákona pojištěny jako například v bance. Jednotlivé penzij
ní fondy tvoří vlastní rezervy, ale založení společného garančního fondu zatím neplánují.Pět let nestačí
Podle nový podmínek platných od 3. května se prodlužuje minimální doba spoření na 60 měsíců a posune se oprávněný věk pro výplatu penze na 60 let. Nechuť uzavřít smlouvu podle přísnějších kritérií mohla být důvodem loňské podzimní expanze klientů, kteří ještě chtěli stihnout staré výhody krátkodobého využití připojištění. Pokud se tento předpoklad při podrobnější analýze fondů potvrdí, je zřejmé, že ne
důvěra obyvatelstva přetrvává a převažuje nechuť svěřovat fondům peníze na delší dobu. V každém případě ani novelou nařízený pětiletý horizont připojištění nemůže splnit základní požadavek - tedy dlouhodobou kumulaci dostatečné finanční rezervy na stáří. Stát k posílení důvěryhodnosti penzijních fondů přistupuje dost nesystematicky. Vyjádřil jim sice podporu zvýšením státního příspěvku a daňovými úlevami, vzápětí se však rozhodl vystavit je konkurenci zaměstnavatelských penzijních fondů. Konečně slovo řekne pravděpodobně až konkrétní podoba důchodové reformy.Zdroj: Ekonom 20/2000