Evropa v moderních technologiích pokulhává za USA i za Japonskem. Její situace však není z
cela beznadějná, jak ukazuje zpráva UNICE, evropského sdružení podnikatelských svazů, vydaná pod názvem Stimulating Creativity and Innovation in Europe. Z obrazu zaostávání existuje totiž pár výjimek. "U technických novinek existuje v Evropě jasné zaostávání," konstatoval předseda UNICE Gerhard Jacobs. Důsledky? Životní úroveň Evropy dosahuje jen dvou třetin americké úrovně, přičemž existující propast se v posledním desetiletí spíše zvětšovala. A tak výrobce pneumatik Michelin je sice s pružným zaváděním novinek ve své oblasti světovou jedničkou stejně jako švýcarská hodinářská firma Swatch ve své, ale jinak je využívání výzkumu, vysoké kvalifikace či dobrého marketingu běžné jen u dvou pětin evropských firem, zatímco v USA je to u více než poloviny.Evropan
é totiž nemají rádi novoty. Zatímco v Americe se do podnikání dává každý dvanáctý člověk, v Evropě je to sotva jeden ze čtyřiceti lidí. Kam by se také Evropan hnal. Když neuspěje a zbankrotuje, má z toho opletačky se zákonem osmkrát déle než Američan. Jinou překážkou modernizace je strach. Obyvatelé unie třeba podporují biotechnologický výzkum v lékařství. Když dojde na potraviny a transplantáty, jsou jasně proti. Nové produkty proto pronikají na trh daleko pomaleji než v USA a ti, kdo je nabízejí, čelí daleko většímu riziku neúspěchu. Nejvýrazněji to ukazuje rozšíření internetu a elektronického obchodu, které je v unii třikrát až pětkrát nižší než v USA. Pravda, neúspěch internetu si Evropané způsobili sami – dovolují, aby jim jejich telekomunikační společnosti účtovaly deseti vícekrát vyšší poplatky než v USA.Další jednoduchý příklad z jiného soudku: benzinovou pumpu postaví Evropan rychleji než Američan – jenže předtím musí devět měsíců (a v Německu dokonce celý rok) vyřizovat potřebné papíry. V USA stačí třetina té doby. Tváří v tvář nové technice se ukazuje, že Evropa není ani dost vzdělaná. "Máme vysokou nezaměstnanost a zároveň nedostatek kvalifikovaných lidí," postěžoval si šéf UNICE. Univerzitní vzdělání má totiž jen pětina Evropanů, ale zato více n
ež třetina Američanů. Lidé se proto daleko hůře zaučují na nové druhy práce. A tak jen u informačních technologií chybí už dnes 700 000 kvalifikovaných pracovníků – a tento schodek bude ještě narůstat o několik set tisíc lidí ročně.Když už v Evropě vzdělaní lidé jsou, buď se na nich škudlí, zejména v soukromém sektoru, nebo nikdo nedokáže využít výsledky jejich práce. Většina Evropy má ve všech oblastech výzkumu dohromady méně lidí než Amerika v pouhém soukromém sektoru. Pro výzkum není dost peněz ani ve s
tátní kase, z níž nejvíce dostávají italští výzkumníci, ani v soukromém sektoru. Ten může navíc jen obtížně využít výzkum financovaný z veřejných prostředků. Nejhorší poměry jsou ve Francii a Španělsku. A tak si i dánské LEGO našlo vědeckou spolupráci raději v USA než v unii. Americká vysoká technická škola MIT jim navrhla sady, s nimiž děti mohou stavět a programovat roboty. Co pomůže odstranit zaostávání? Podle UNICE hlavně dokončení vnitřního trhu unie, odstranění překážek pro vstup nových výrobků na trh a lepší ochrana duševního vlastnictví.Zdroj: MF Dnes z 26. 05. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
