Propad životní úrovně i po deseti letech

Kdyby si řadový český zaměstnanec směnil mzdu na slovenské koruny, vydělával by o 4275 Sk víc než slovenský. Slovenská ekonomika potřebuje na zotavení deset let... To jsou slova prognostiků a předních představitelů bývalého Československa, kteří na sklonku přelomového roku 1989 slibovali strachujícím se občanům (po počátcích tehdy populárního "utahování si opasků") první výraznější úspěchy. Očekávaná vyšší životní úroveň, jež měla pramenit z rodící se tržní ekonomiky, se však vryla do paměti lidí jen jako nedosažitelná vidina, napsal slovenský list Národná obroda.

Pro většinu obyvatel je po deseti letech největším rozčarováním jejich vlastní mzda - v návaznosti na vývoj cen. V roce 1999 dosáhla hrubá průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství 10 728 slovenských korun. Navzdory tomu, že v roce 1989 vydělával průměrný člověk 3142 Kčs, což znamená, že za deset let jeho mzda stoupla o více než 340 procent, reálně d

Důvodem nepříznivého vývoje jsou ceny, jejichž růst způsobil, že běžné životní náklady stouply téměř o 390 procent. V roce 1989 jsme navíc stáli na pomyslné startovací čáře spolu s Čechy. Dnes, sedm let po rozdělení společného státu, se zdá, že právě vývoj v ČR je momentem, který násobí frustraci obyvatel SR a rozdíly mezi sociálním postavením tamních a místních rodin.

Průměrný český zaměstnanec dnes vydělává 12 658 Kč. Na první pohled se tedy může zdát, že za deset let získal před průměrným slovenským zaměstnancem náskok jen necelých dvou tisícovek na výplatní pásce, ale skutečnost je téměř propastně rozdílná. Za prvé proto, že kdyby si řadový český zaměstnanec směnil mzdu na slovenské koruny, vydělával by

Zatímco Slováky trápí téměř dvacetiprocentní nezaměstnanost, v Čechách kolísá kolem 9,5 procenta. Zatímco koncem roku 1999 dosáhla v SR inflace 14,2 procenta, ČR vstoupila do nového roku s m

Zdroj: HN z 01. 06. 2000