Přicházejí do krachující firmy. Když ji krizoví manažeři opouštějí, zůstává po nich prosperující podnik. Jsou nejlépe placenými lidmi na světě. Platí to i v Česku? Prakticky celý český průmysl musí projít bolestnou léčebnou kúrou. Přes osmdesát podniků je v konkursu, desítky firem, mezi nimi mamutí podniky jako CKD nebo plzeňská Škodovka procházejí restrukturalizací, další společnosti se na ni připravují.
Jestli lze v dnešní době o někom říci, že rozhodně nemá nouzi o práci, jsou to krizoví manažeři.
Jenže - je v České republice dost lidí, kteří jsou schopni vést firmy ve vypjatých situacích? Takových, o nichž se dá říci, že jsou krizoví manažeři typu Joseho Ignacia Lo-péze nebo Carlose Ghosna? Právě takové lidi totiž če
"Krizových manažerů je v České republice málo, a proto jsou drazí," říká šéf Revitalizační agentury Miroslav Zámečník. Kolik kandidátovi na místo krizového manažera nabízí, ale neuvedl. "Krizového manažera neplatí revitalizační agentura, ale firma, pro kterou pracuje," vysvětlil.
Revitalizační agentura má na seznamu více než padesátku firem, které by měly projít rozsáhlou restrukturalizací. Ne všechny ale budou mít to štěstí, aby je řídil skutečný odborník na krizové řízení podniků. "Hledáme odborníky, kde se dá. Buď se obracíme na komoru krizových specialistů nebo zadáváme požadavky personálním agenturám. Není to lehké. Například v Zetoru nyní vypisujeme výběrové řízení, vedeni Tatry převzal člověk z podniku," říká Zá
mečník.Ve světě jsou zachránci firem placeni zlatem
Ve světě patří krizoví manažeři mezi nejlépe placené zaměstnance vůbec. Jejich příjem odpovídá plně jejich pozici. Zlatý padák obvykle dosahuje několikanásobku roční mzdy -je pro něj nutností - krizový manažer totiž může na další příležitost čekat i několik let. Například legendární šéf Coca-Coly Robeno C. Goizueta,
který na začátku osmdesátých let firmu doslova postavil na nohy, bral v nejúspěšnějších letech ročně přes 600 milionů dolarů. Firma mu pak za odměnu dala místo v dozorčí radě.S takovým zacházením se tuzemští krizoví manažeři však zatím nesetkají. O svých příjmech sice nechtějí mluvit, nicméně personální agentury hovoří o tom, že platy špičkových manažerů v České republice jen o málo převyšují hranici 300 tisíc korun. A krizoví manažeři zatím nebudou honorováni lépe.
Platy jsou v Česku tajné
"Svůj příjem vám bohužel nemohu sdělit, protože mi to neumožňuje klauzule v mé manažerské smlouvě," říká jeden z krizových manažerů, šéf plzeňské Šk
odovky Martin Roman.
"Na české manažerské prostředí není nijak nadstardardní. Na druhé straně mi umožňuje se plně koncentrovat na mou současnou práci. Rozhodně ale není takový, abych po třech letech práce ve Škodovce mohl z úspor žít po zbytek života, jako je to obvyklé v zahraničí," dodává. Vedle Romana patří mezi již uznávané krizové manažery také nový generální ředitel Vítkovic Václav Novák. Jeho úkol je typickým úkolem krizových manažerů:
rozdělit nefungující hutnický komplex, oddělit fungující části
S tím souvisí také propuštění zaměstnanců: krizový manažer se nesmí bát propustit třeba polovinu pracovníků. To čeká Martina Romana v plzeňské Škodovce, Václava Nováka ve Vítkovicích, bude to muset udělat i nový šéf v Zetoru, CKD či v Aeru Vodochody. Na ze-štíhlení se ale pod vedením Jacka Stadia chystá i Česká spořitelna. Radovan Vávra v Komerční bance zase chce do konce června propustit 2300 lidí.
Mezi krizové manažery patří i někteří správci konkursní podstaty. Původním cílem konkursu totiž není rozprodat majetek, ale uspokojit věřitele. Toho je možné dosáhnout i prodejem fungující firmy, jako se to povedlo kupříkladu správci konkursní podstaty ZPS Zlín Romanu Raisovi.
Zdroj: LN z 01. 06. 2000