Pro založení firmy a její zápis do obchodního rejstříku budou od příštího roku platit přísnější pravidla. Z novely obchodního zákoníku, kterou v úterý schválili poslanci a nyní půjde do Senátu, vyplývá, že k běžné smlouvě bude muset mít majitel firmy další ověření - od notářů. "Notářů je málo, a celý proces se tak výrazně protáhne," říká Radek Pokorný, společník advokátní kanceláře Pokorný & Wagner. Rejstříky jsou přitom pro podnikání klíčovým úřadem - dokud založení či změny ve f
irmách nezaregistrují, jejich fungování je značně omezené. Zápis do obchodního rejstříku trvá podle ministerstva spravedlnosti zhruba měsíc, mezi jednotlivými krajskými soudy jsou však rozdíly. Nejdéle se čeká v Praze a v Brně, naopak zhruba do týdne zapisuje do registru firmy soud v Českých Budějovicích.Právě povinnost ověřovat důležité změny ve firmě u notářů byla důvodem, proč novelu odmítli poslanci Unie svobody. "Celý proces se tím byrokratizuje, ale i prodražuje. Podnikatel například může za notáře zaplatit až čtyřicet tisíc korun," uvedl poslanec unie Pavel Němec. Sami notáři však kritiku odmítají. "Není pravda, že se tím zápisy komplikují," reagoval viceprezident notářské komory Miloslav Jindřich. Již nyní je podle něho v některých případech zápisů
do rejstříků notáře třeba, navíc v drtivé většině případů podnikatelé stejně využívají služeb advokátů. "Na rozdíl od nich ale notáři ověřují výhodnost smluv o firmě pro všechny společníky, tedy nejen pro toho, kdo si najme právníka," upozornil Jindřich a dodal, že podobná je praxe v zemích Evropské unie.Poplatek za notářský zápis 40 tisíc korun je podle něho pouze u společností se základním jměním nad jeden milion korun. "Při zakládání společnosti s ručením omezeným s kapitálem sto tisíc korun je poplatek jen dva tisíce korun," řekl Jindřich. Notáři budou mít podle novely zákona také novou povinnost, a to ověřovat právní čistotu rozhodnutí valných hromad firem. Předkladatel zákona tím chce předejít napadání rozhodnutí akcionářů kvůli formálním nedostatkům. Žalovat technické problémy valných hromad nebude možné také proto, že zákon zakazuje většinovým i menšinovým majitelům zneužívat jejich postavení.
Už by se tak neměly opakovat třeba případy, kdy malý akcionář Komerční banky napadl valnou hromadu kvůli špatnému umístění registračního stolku. Pražský soudce Pavol Pikna se však obává, že místo dosavadních sporů o průběh valných hromad nastanou pře nové, ve kterých menší majitelé budou tvrdit, že drobné technické nedostatky ovlivňují další směřování společnost
i. "Spory se přesunou do jiné roviny a bude jich ještě více než nyní," říká Pikna. Novela obchodního zákoníku rovněž zprůhledňuje vztahy akcionářů tím, že jim ukládá zveřejnit jejich jméno, jakmile nabudou 5procentní podíl, zatímco nyní to bylo až při 10 procentech. Podobná praxe je v evropských zemích i v USA.Zdroj: MF Dnes z 01. 06. 2000