VPoslanecké sněmovně se projednává vládní návrh zákona o auditorech, který má nahradit dosavadní zákon č. 524/1992 Sb. Zákon je v předkládací zprávě odůvodňován potřebou dosáhnout odpovídající harmonizace s právem Evropské unie. Porovnávání evropské a čes
ké právní úpravy (screening) v roce 1998 potvrdilo zásadní koncepční souhlas dosavadního zákona s evropskou úpravou auditu a upozornilo na několik diferencí, které by měly být odstraněny. Komora auditorů navrhovala ke splnění tohoto úkolu řešení formou novely stávajícího zákona, ministerstvo financí jako kompetenční orgán pro oblast auditu prosadilo návrh nového zákona.Vládní návrh zákona v souladu s požadavkem osmé směrnice Rady (84-253 EEC) posiluje nezávislé postavení auditora zařazením zvláštního ustanovení, podle kterého v auditorských společnostech nesmějí společníci a vedoucí zaměstnanci auditorské společnosti, kteří nejsou auditory, zasahovat do poskytování auditorských služeb způsobem, který by mohl ohrozit nezávislost auditora. Návrh zavádí pojem
auditorských služeb, čímž se vyrovnává s požadavky obchodního zákoníku i mezinárodní auditorskou praxí, která postihuje kromě ověřování účetních závěrek i další aktivity a upravuje jejich výkon mezinárodními auditorskými standardy.Významnou změnu v povinnostech auditora přináší uplatnění evropské směrnice 95/26 EC o povinnosti auditorů hlásit orgánům státního dozoru resp. bankovního dohledu skutečnosti, které zjistí ve finančních institucích a které představují závažné porušení zákonů, předpisů nebo sprá
vních ustanovení, které mohou ohrozit časově neomezené trvání těchto účetních jednotek a které mohou vést k vyslovení výhrad, záporného výroku nebo odmítnutí výroku. Formulováním této povinnosti se uskutečňuje další průlom do povinnosti mlčenlivosti auditora. Je třeba doplnit, že evropská směrnice je určena pro "podniky s finančním zaměřením", v návrhu nového zákona se používá formulace "účetní jednotka, jejíž činnost podléhá podle zvláštních právních předpisů státnímu dozoru nebo bankovnímu dohledu". Nelze vyloučit, že tento rozdíl bude vyvolávat jisté konflikty.Není možné považovat za stejné vymezení okruhu účetních jednotek, pro něž daná úprava platí, vymezení v evropské směrnici a vymezení, které je použito v návrhu zákona. Evropská směrnice 95/26 EC novelizuje osm směrnic jmenovitě upravujících oblast finančních a úvěrových institucí z hlediska posílení obezřetného dohledu; dalo by se očekávat, že evropské směrnice budou na národní úrovni zapracovány do odpovídajících zákonů, které věcně upravují oblas
t finančních a úvěrových institucí a v zákonu o auditorech bude zařazena ohlašovací povinnost jako výjimka ze všeobecně platného principu mlčenlivosti. Takové řešení podporuje i Výbor pro audit Evropské komise.Jinak lze již v této době konstatovat, že totéž ustanovení směrnice 95/26 EC je zařazeno do zákona o bankách, je obsaženo v návrhu novely zákona o cenných papírech a bude zřejmě i v dalších zákonech, ovšem vždy v poněkud odlišné formulaci, takže to bude jeho aplikaci značně komplikovat.
V profesní o
blasti se naplňuje požadavek osmé směrnice Rady (84-253 EEC) o získání potřebných znalostí formou praktického výcviku pod vedením a dohledem auditora, zpřesňuje se výčet předmětů auditorské zkoušky, upravuje se minimální výše hlasovacích práv auditorů v auditorských společnostech a nadpoloviční zastoupení auditorů v orgánech těchto společností. To má vytvořit spolu s již dříve zmíněným opatřením o nepřípustnosti zasahování společníků nebo vedoucích zaměstnanců do výkonu auditorských služeb podmínky pro řízení a usměrňování činnosti auditorů osobami s auditorskou kvalifikací.Screeningová jednání upozornila i na povinnost zveřejňování informací o složení společníků a orgánů auditorské společnosti, jakož i jmen a adres auditorů poskytujících auditorské služby jménem jednotlivé auditorské společnosti. Řešení uplatněné v návrhu zákona požadavky čl. 28 osmé směrnice nesplňuje.
Je třeba i litovat, že návrh nového zákona zavádí osvědčení o zápisu do seznamu auditorů místo dosavadního dekretu a licence. Termín licence je používán v řadě členských států Evropské unie a používá jej i Bílá kniha, která je komentářem k sekundární legislativě relevantní pro vstup do Evropské unie.
Právní úprava auditu nepokročila, pokud jde o rozdělení problematiky auditu a problematiky auditorů. Prvně jmenovaná část je ve většině evropských států zařazena do obchodního zákoníku či do zákona o společnostech, druhá část je předmětem zákona o auditorech, který je označován jako zákon profesní. Bylo by užitečné a přispělo by k lepšímu fung
ování i vzájemnému dorozumívání, kdyby takové členění bylo uplatněno i v České republice.Zdroj: Ekonom 22/2000