Daň se vrací hlavně za jídlo

12.06.2000 | ,
DANĚ


perex-img Zdroj: Finance.cz

O vrácení daně z přidané hodnoty mohou od dubna požádat všichni turisté, kteří v zemi nakoupili a odvezli si zboží za hranice, nejčastěji však toho využívají Slováci při nákupech potravin

O vrácení daně z přidané hodnoty mohou od dubna požádat všichni turisté, kteří v zemi nakoupili a odvezli si zboží za hranice, nejčastěji však toho využívají Slováci při nákupech potravin. Z 30 tisíc žádostí o vrácení daně, které v dubnu potvrdili celníci, jich bylo skoro 17 tisíc na přechodech se Slovenskem. Slovenští turisté, kteří si nechávají vracet daň, přitom většinou přijíždějí právě kvůli nákupům. I na ostatních hranicích pak o potvrzování form

ulářů žádají především ti cizinci, kteří se za nákupy vracejí častěji. Přivezené zboží je díky vrácené dani vyjde levněji než doma. "Rakušané žádají vracení daně hlavně při nákupech zahrádkářských potřeb, potravin a elektroniky.

Je toho sice daleko míň než na slovenských hranicích, ale zájem roste," říká šéf celního ředitelství v Brně Vladimír Havlíček. Na novince, na níž by měli podle tvůrců zákona vydělat čeští obchodníci, kteří nabídkou nákupu bez daně přilákají více cizinců, tak vydělávají zatím hlavně

velké obchodní domy a potravinové řetězce. "Po zavedení možnosti vracení DPH jsme zaznamenali nárůst zahraničních zákazníků. Ti nejvíce nakupují potraviny. Poláci mají více zájem o alkohol, Rakušané o pečivo," uvádí mluvčí společnosti Ahold Alice Frišaufová. Podle ní jen v brněnské Hypernově, kde rychle roste počet slovenských zákazníků, vydali prodavači během dubna několik tisíc formulářů na vrácení DPH. Ministerstvo financí proto kvůli omezení nákupní turistiky navrhlo, aby se už příští rok daň za potraviny nevracela. )

Tím by se mohl výrazně snížit objem vracených daní. Turisté, kteří do země nepřijeli nakupovat, ale cestovat, a vezou si domů dárkové předměty, totiž zatím žádají o proplacení daně daleko méně. Dostat se k vraceným penězům je pro ně totiž daleko složitější. Cizinec, který v tuzemsku koupí zboží a na celnici si nechá potvrdit, že je vyvezl, musí žádat o vrácení zaplacené DPH zase u obchodníka, u nějž nakupoval. A to do tří měsíců. Pokud se do České republiky již vracet nechce, může využít služe

b některé ze společností, jež mu daň vyplatí už na hranicích, a peníze pak vymáhají na obchodníkovi samy. Pak ovšem musí cizinec nakupovat pouze v obchodech, které mají s takovou firmou uzavřenu smlouvu a které pozná podle nálepky na dveřích.

Navíc musí počítat, že nedostane celou částku daně. "Zákazníkům vracíme zhruba 75 až 90 procent zaplacené daně, podle výše nákupu. Zatím máme uzavřené smlouvy se značkovými sítěmi obchodů, které nás znají z ostatních zemí, a také s prodejnami českého skla," říká ředite

l firmy Global Refund zprostředkující vracení DPH nejen v České republice, ale v desítkách dalších zemí. Většina malých obchodníků v Praze i v pohraničí zatím smlouvy se zprostředkujícími společnostmi uzavřeny nemá. Vracení daně na rozdíl od velkých značkových prodejen či potravinových řetězců ani neinzerují u vstupu do obchodu.

"Máme své pravidelné zákazníky, kterým jsem nabízela formulář na vracení daně třeba místo slevy. Už jsme takových tiskopisů potvrzovali asi dvacet. Měla jsem tu sice i Američany a Angličany, ale ti se asi pro daň nevrátí," říká vedoucí prodejny šperků Granát v Jindřichově Hradci Jana Bejdáková. Daň z přidané hodnoty vrací zahraničním turistům většina evropských států včetně Polska a Maďarska. Jedinou výjimkou je Slovensko, které se k

tomuto kroku teprve chystá.

Zdroj: MF Dnes z 12. 06. 2000


Autor článku

 

Články ze sekce: DANĚ