Severská země překonala těžkou krizi počátku 90. let a stala se po vstupu do EU jednou z nejlépe prosperujících. Průměrný vzestup hrubého domácího produktu se ve Finsku pohybuje ročně kolem čtyř procent, inflace vystoupila loni na pouhých 1,2 procenta a státní finance vykázaly rozpočtový přebytek ve výši 3,1 procenta HDP. Finsko se jako jediná ze severských zemí stalo členem eurozóny, neboť splňuje všechna kritéria požadovaná pro tento krok. Veřejné zadlužení přesahuje slabě 45 procent, což zemi řadí mezi nejlépe prosperující členy unie. Jediným černým bodem je vysoká nezaměstnanost, kterou se teprve loni v prosinci podařilo snížit pod deset procent.
Výsledky finského hospodářského vývoje jsou podle analytiků tím pozoruhodnější, že v letech 1991 až 1993 procházela ekonomika země hlubokou krizí. Po rozpadu SSSR se finský export dostal do vážných potíží, neboť velkému sousedu dodával čtvrtinu všech vývozů. Hrubý domácí produkt se v této době snížil o 10 proc
ent a míra nezaměstnanosti se v roce 1994 vyšplhala až na 18 procent. Vláda v Helsinkách tehdy rozhodla o devalvaci finské marky o 12 procent, bankovní systém byl restrukturalizován, zmrazeny mzdy a drasticky byl okleštěn státní rozpočet.Od počátku devadesátých let dochází k zásadní přeměně ekonomiky. Zatímco dříve bylo podstatným odvětvím například zpracování dřeva, hlavním motorem současného ekonomického růstu se stává vysoká technologie, neboť podíl elektronického průmyslu na finském vývozu v
zrostl na více než třetinu. Mnozí Finové nazývají žertem svou zemi Nokialand, jedna z vedoucích světových společností mobilních telefonů je nejdůležitějším podnikem v zemi. V loňském roce dosáhl její obrat téměř dvacet miliard eur, na čtyři miliardy zvýšila svůj zisk. Hospodaření společnosti se příznivě promítá do veřejných financí, 60 procent kapitálu je v držení státu a velká část zisků připadá i místním orgánům v obcích, kde má Nokia výrobní závody.Zdroj: HN z 27. 06. 2000