Problémy i převratnost internetu spočívají v kombinaci dříve neslučitelných vlastností. Vznik nové technologie vždy přináší lidem problém. Jak tento nový objev používat. Nikdo nemá s technologií zkušenosti, první aplikace pouze kopírují využití, jež je obvyklé u vynálezů již existujících. Rozpakům nad novou technologií se někdy říká fenomén mluvících obrázků. Termín pochází z dob, kdy vznikaly první TV programy.
Pro příklad rozpaků nad zacházením s novou technikou lze sáhnout do doby starší. James Watt patentoval parní stroj s odděleným kondenzorem roku 1769. Trvalo třicet let, než se našlo uplatnění radikálně odlišné od stávajících aplikací; uplatnění, které by nešlo uskutečnit pomocí předchozí technologie. Až roku 1804 byl stroj umístěn na podvozek a vznikla tak prvn
í parní lokomotiva.V okamžik vzniku nové technologie není k dispozici automaticky návod, jak technologii používat a jak využít nových vlastností, které přináší. Formování zkušeností trvá obvykle podstatně delší dobu než vlastní vývoj vynálezu.
Tímto feno
ménem trpí i dnešní internet a dosavadní pohled na možnosti jeho komerčního uplatnění. Současné problémy technologického Nasdaqu to dokreslují. Nabízí se tedy otázka, zda neděláme v dnešním používání internetu nějakou chybu.Jak lze použít internet? Je nástrojem, který kombinuje dříve neslučitelné vlastnosti: globální dosah s vysokou hustotou lokálních uživatelů, okamžitost masového elektronického média s velmi levným přístupem k "vysílání", a k tomu ještě přidává vlastnost zcela novou: vysokou možnost au
tomatizace veškerého provozu. Taková technologie zde skutečně ještě nebyla. Není se čemu divit, že si stávající internetové aplikace neumějí s touto netypickou směsicí vlastností poradit.Internet začal kopírovat roli tisku, rozhlasu a postupně i televize. Převzal také jejich obchodní model. V oblasti distribuce obsahu se tedy příjmy na internetu získávají z prodeje reklamy, například reklamních proužků, a v menší míře též z předplatného, kterým jsou v případě internetu placené služby přístupu k informacím
.Tvůrcům aplikací však bylo brzy zřejmé, že tento směr komerčního využití nevyčerpává ani malou část skutečných možností internetu. Začali tedy přemýšlet nad jiným obchodním uplatněním. A není divu, že mezi prvními kandidáty figuroval další model obvyklý pro předchozí technologie - vytvoření obchodu. Obchody jsou tradičním nástrojem vydělávání peněz, proč by tedy tento model nemohl být vhodný i pro internet? Vzniká tak kategorie elektronického obchodování s koncovým zákazníkem. Brzy se pro ni vžívá název
Business to Consumer (B2C).Ne každé využití internetu se musí podobat aplikacím, které již ze svého okolí známe. Proto vzniká vedle přihrádky B2C ještě jedna skupina a do ní se umístí v podstatě vše, co se do té první nevejde. Pro ni se vžil název, ačkoliv zřejmě není zvolen nejšťastněji, obchodování mezi podniky
- Business to Business (B2B). Problém je však daleko zásadnější: Nové využití internetu zasahuje podstatně dál, než je automatizace obchodování. Obchod tedy přestává být adekvátní představou, jak novou technologii internetu v budoucnu používat.Zdroj: HN z 28. 06. 2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
